Na rozsáhlé ploše 12 až 16 hektarů nalézají archeologové cennosti, které jsou z pozdní doby halštatské a doby laténské, tedy z 6. až 1. století před naším letopočtem, od roku 2021. Místo tají. Zajímavostí je, že jsou předměty náhodně roztroušené předměty v místech, kde se žádné keltské centrum nepředpokládalo.
„Díky tomu, že se jim podařilo důsledně utajit naleziště a ochránit ho před rabováním a nelegálními nájezdy hledačů pokladů s detektory, považují zachovalou lokalitu za výjimečnou ve středoevropském kontextu,“ uvedl ředitel Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, kde je část nálezů nyní k vidění.
V kapsách hledačů podle odhadu zmizí ročně až kolem 100 tisíc archeologických nálezů, z velké části právě minci z mladší doby železné.
Příběh zdejšího naleziště měl ale jiný osud. Začal jednou nalezenou mincí, zlatým statérem někdy z 2. století před naším letopočtem. Našel ji sice také amatérský hledač s detektorem, nález ale odevzdal. Až když se postupně dařilo nacházet další mince, odborníci si uvědomili, jak významnou lokalitu zkoumají.
Možná to bylo tržiště
Našlo se velké množství mincí s ryzostí zlata přes 90 až po 99 procent, zlatých valounků i slitků, nenašly se ale zatím jednoznačné doklady trvalého osídlení.
„Mohly se tady pohybovat desítky, stovky osob, ale nevíme, jestli se tady pohybovaly každodenně, tedy jestli to bylo trvalé sídliště, nebo jestli ta lokalita neměla třeba nějaký sezonní charakter, kdy se zde lidé opakovaně setkávali za účelem obchodu, možná redistribuce nějakých zdrojů a surovin, zlata a tak dál,“ uvedl vedoucí projektu, archeolog David Daněček.
Archeologové předpokládají, že velmi drobné předměty tu lidé ztráceli třeba při obchodu. Mince měří v průměru do 1,5 centimetru, většina je jich ale výrazně menších. Zlaté statéry váží od necelého půl gramu po přibližně 8,5 gramu, stříbrné oboly váží jen desetiny gramů a mají průměr několika milimetrů.
Unikát vedle unikátu
Na výjimečnosti by lokalitě mohlo ještě přidat, pokud by se potvrdila domněnka, že se zde razily mince z místního zlata. „Ta naše lokalita se nachází v oblasti, která je zlatonosná,“ podotkl Daněček. Na to chtějí přijít pomocí izotopových metod.
Mezi mincemi se našly i dosud neznámé ražby, které mohou změnit dosavadní pohled na keltské mincovnictví v Čechách.
„Unikátní je také získaný soubor zlatých šperků z doby halštatské - bronzové spony, jehlice, náramky nebo figurka koníka,“ uvedl archeolog z Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici Daniel Stráník.
VIDEO: U Otic na Opavsku našli archeologové ztracenou středověkou vesnici.
U Otic na Opavsku našli archeologové ztracenou středověkou vesnici Michal Charbulák
