14°C
Výstava s názvem Ašská totalitní móda ukazuje, co lidé nosili od konce 2. světové války až do roku 1989. Tehdy frčely teplákové soupravy, košile tzv. dederonky, ženy nosily zástěry, všichni se pak potili v neprodyšném spodním prádle z umělých vláken.
„Že se potí, to nikomu tehdy nevadilo. Hlavně, že oblečení po vyprání rychlo schnulo a nemuselo se žehlit,“ řekla kurátorka výstavy Monika Hlaváčková (55).
Velkým prohřeškem proti socialistickým pravidlům tehdy bylo u něžného pohlaví nošení kloboučků. Ženy přece musely mít na hlavě šátek po vzoru soudružek ze Sovětského svazu.
Na co se stály fronty
K vidění je 250 exponátů, které jsou členěny po desetiletích. Jedna celá místnost je pak věnována výrobkům textilky TOSTA Aš. Ta třeba vyráběla v 80. letech moderní dámské kalhotky. Na rozdíl od klasických „bombarďáků“ byly tyhle miniaturní.
„K dostání byly jen v obchodech Luxusu nebo si na ně ženy musely vystát frontu ve velkých obchodních domech jako třeba Kotva či Bíla labuť v Praze,“ dodala Hlaváčová.
Ženy si šily samy
Oblečení z textilek ale za socialismu nenaplňovalo představy českých žen o tom, co by chtěli nosit. „Samy si tak doma vše šily, pletly a háčkovaly podle tehdy populárních časopisů Praktická žena, Burda, Diana či Dorka,“ řekla Hlaváčová.
Místní ženy na výstavu své doma šité modely zapůjčily. Ty teď ukazují, jak byly jejich autorky tehdy vynalézavé a šikovné.
Metropole textilní výroby v ČSSR
Tím byla za socialismu Aš a okolí. Přímo ve městě fungovaly dvě velké textilky Ohara a TOSTA, které měly své pobočky v okolí, jako třeba v Doubravě Podhradí či Plesné. Dvě třetiny lidí z třináctitisícové Aše pracovaly v textilním průmyslu.
Továrny už dnes nefungují. „Teď jsou tady menší firmy. Do nich dovezou z Německa polotovar, něco se tady ušije, vyšije a vyveze zpět do SRN,“ řekla Kočišová.
Textilka Ohara
Vyráběla tkaniny vlněné a s příměsí hedvábí či umělých vláken. Kromě toho se zde zhotovovaly tkaniny na dámské sukně, šaty, kostýmy a vyráběly se i dekorační látky. Z nich se šily závěsy, polštářky a prostírání.
Textilka TOSTA
Plný název byl Továrny stávkového zboží. Továrna vyráběla úplety. Ty se dělaly z bavlny a umělých vláken. Z nich se pak vyrábělo spodní prádlo, pyžama, košilky, teplákové soupravy a rukavice. V sortimentu byly také dámské zástěry či komplety. Od 70. let byly mezi lidmi populární dederonové a silonové košile.
Ašská totalitní móda
Výstava je k vidění v prostorách Národopisného a textilního muzea Aš až do 6. října. Otevřeno je kromě pondělí v pracovní dny 9,00 až 12,00 a 13,00 až 17,00 hodin. O sobotách a nedělích pak 10,00 až 16,00 hodin. Vstupné pro dospělé je 32 Kč, děti, studenti, senioři, invalidé zaplatí polovinu. Rodinné vstupné (2 dospělí a dvě děti) činí 80 Kč.
VIDEO: Příběh svatebních šatů aneb od nákresu po oltář.
Příběh svatebních šatů aneb od nákresu po oltář Adam Balažovič/bpž
