24°C
Už ve čtvrtek Ejpovickým tunelem, který je součástí nové tratě z Plzně do Rokycan, projížděly nákladní vlaky. První vlak s lidmi protrhl nejen pomyslnou pásku tunelu v pátek v 8.20 hodin.
„Zkušební provoz (tratě) je povolen do 31. prosince 2019. Z důvodu náročnosti kontrolního procesu byly kontroly rozloženy do dvou dnů,“ uvedl mluvčí Drážního úřadu Martin Novák. První část byla v úterý 13. listopadu, další část prošla obhlídkou tento čtvrtek. Severní tubus závěrečná kontrolní prohlídka teprve čeká.
Nejvyšší možná rychlost
Rychlíky mohou jet tunelem rychlostí 160 kilometrů v hodině, která je v dnešní době na české železnici nejvyšší možná. „Směrově je však trasován pro budoucí vysokorychlostní provoz, takže v něm vlaky budou moci jezdit až 200 kilometrů za hodinu,“ uvedl při první jízdě vlaku s cestujícími Jiří Svoboda, generální ředitel SŽDC.
Čas se zkrátil
Trasy z Plzně do Rokycan by měly zvládnout za 11 minut, dosud ji vlaky jezdily za 20 minut a autobus asi 22 minut. U souprav s naklápěcími skříněmi bude jízdní doba ještě o minutu kratší. Modernizace tratě zvýšila také bezpečnost, komfort pro cestující i požadovanou propustnost.
VIDEO: Razící štít Viktorie prorazil u Plzně v říjnu 2017 nejdelší železniční tunel v ČR.
EMBED_OFF
Doba cestování rychlíkem mezi Plzní a Prahou se sníží na hodinu a 20 minut. Budou tak rychlejší než autobusy z Plzně na Prahu-Florenc i z Plzně na pražský Zličín a metrem do centra. Trať mezi Rokycany a Plzní, která se zkrátila o šest kilometrů na 14 km, by mělo podle zástupců obou koncových měst využívat ještě více lidí.
Platí výlukový řád
Osobní vlaky začnou místem projíždět až 8. prosince, dokdy platí výluka a náhradní dopravu mezi stanicemi Plzeň a Rokycany zajišťují autobusy.
Severním tunelem budou podle Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) jezdit nákladní vlaky od 7. prosince, o den později pak soupravy s cestujícími a od 9. prosince, tedy ode dne platnosti nového jízdního řádu, všechny vlaky oběma tubusy.
Jak to začalo?
Ražba jižního tubusu tunelu o délce 4150 metrů začala u Kyšic v únoru 2015 a skončila před Plzní v červnu 2016. Na severním tubusu začal pracovat razicí štít v září 2016 a skončil loni v říjnu. Kolejnice v tunelu jsou ve speciálních armovaných panelech, které umožní průjezd záchranářům.
Hlavní výhodou pevné jízdní dráhy je vysoká životnost, téměř bezúdržbová konstrukce, nízká výška pro umístění trakce a proti klasickému svršku lepší držení polohy kolejí. Po stranách vedou bezpečnostní chodníky, pod nimiž jsou kabely a suchovod pro případ požáru.
Stavba se připravovala 16 let
Celkové náklady trati včetně výkupů pozemků, projektů, náročného archeologického průzkumu i víceprací dosáhly 6,783 miliardy korun. Samotná stavba, na níž přispěje EU 3,52 miliardy Kč, si vyžádala přes pět miliard korun, z toho tunel spolkl necelou polovinu.
Stavba se začala připravovat už v roce 2002. Její dokončení se zpozdilo kvůli archeologickým nálezům v místech tunelu. Ražbu prováděl 1800tunový razicí stroj s průměrem řezné hlavy téměř deset metrů a délkou stroje 110 metrů.
