„Kde je naděje?“ ptá se Alžběta H. (38) z Karviné, které sociálka po čtyřech dcerách sebrala minulý pátek na ulici rovnou z kočárku osmidenního chlapečka. Na jejího partnera a otce dítěte Romana Š. (44) policisté při zásahu údajně použili elektrický paralyzér.

Z vyjádření expertky na týrané děti Marie Vodičkové vyplývá, že v této oblasti selhává stát. „Pro matky, kterým byly již v minulosti děti kvůli týrání odebrány, by měly existovat azylové domy. V nich by byla trvalá přítomnost někoho, kdo by zajistil, že žena v případném afektu dítěti neublíží,“ míní Vodičková. Před lety stála za takovým návrhem. Azylové domy se však uzákonit nepodařilo.

Pochybila policie?

Resumé zatím nepadlo ani v otázce přiměřenosti policejního zákroku proti chlapcovým rodičům. Sáhli muži zákona opravdu po paralyzéru? „Policisté při zákroku použili zákonné donucovací prostředky, které byly dle vyhodnocené situace namístě. Více se nebudeme k zákroku vyjadřovat,“ řekla krajská policejní mluvčí Eva Michalíková.

Video
Video se připravuje ...

Policisté rodičům drsně odebrali dítě. Lenka Káňová

Co řekla na stejnou otázku Generální inspekce bezpečnostních sborů? Případ prý řešit nebude. „V této věci jsme obdrželi jedno podání. Bylo postoupeno krajskému policejnímu odboru vnitřní kontroly,“ řekla její mluvčí Ivana Nguyenová.

Počet týraných dětí radikálně stoupl

Marie Vodičková, expertka na problematiku ohrožených dětí, říká, že počet týraných dětí stoupl hrozivě. Až 2,5krát!

Bylo podle vás odebrání kojence v Karviné namístě?

„Případ znám jen z médií. Pokud ale matka už týrala předchozí děti, myslím, že to namístě bylo.“

Matka říká, že chce své děti zpět a že hodlá s novým partnerem žít nový život bez problémů. Proč jí nedůvěřovat?

„Stále jsou tam již dříve odebrané děti. Pokud se v jejich případě něco stalo, je velké riziko, že se to bude opakovat. U dospělého člověka se rysy agresivity a nezdrženlivosti už jen tak nezmění.“

Otec chlapečka je ale v tomto případě bezúhonný, nemůže být on zárukou, že bude péče o dítě v pořádku?

„Aby byla jistota, že to matka zvládne, musel by s ní někdo být neustále. Otec ale bude přinejmenším chodit do práce.“

Takže naději na změnu nevidíte?

„Naděje je vždy, ale mělo by se jednat o dítě větší. Kojenci a batolata si ještě neumí říct o pomoc. Nechodí do školy, kde by si někdo mohl všimnout znaků případného týrání. Navíc jsou mnohem zranitelnější. Stačí, aby dospělý v afektu s miminkem silně zatřásl nebo jím mrštil do postýlky, a může to mít fatální následky.“

Jenže má-li se budovat vztah s matkou, aby oba měli do budoucna šanci, pak by mělo být dítě s ní.

„Právě v tom by mohly pomoci navrhované azylové domy pro tyto případy, kde by v okamžiku, kdy například miminko dlouho pláče a matka to přestává psychicky zvládat, byl nablízku někdo, kdo zajistí, že mu v afektu neublíží.“

Připadá vám v pořádku, že jsou úřady, policie a další instituce v případech týrání dětí skoupé na informace? Je tak neprůhledné, co vlastně v zájmu dítěte podnikají, anebo ne.

„Fotografie ani bližší údaje o týraných dětech by zveřejňovány být neměly. V karvinském případě považuji informace za dostatečné.“

Jak je to v Česku se zneužívanými a týranými dětmi? V roce 2009 byla zahájena transformace péče o ohrožené děti, jejímž hlavním cílem bylo co nejvíce snížit jejich počet v ústavech.

„Počet týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí se víc než zdvojnásobil, a to ze 4447 v roce 2009 na 9253 v roce 2019. Týraných je 2,5krát víc. Zatímco v letech 2005 až 2008 byly u nás utýrány průměrně tři děti ročně, celkem tedy dvanáct, v letech 2009 až 2020 bylo utýráno 84 dětí, tj. průměrně sedm ročně. Tři byly dokonce utýrány v pěstounských rodinách.“

Nelze nárůst jejich počtu vysvětlit větší všímavostí veřejnosti?

„Ne, protože stejným a ještě vyšším tempem rostou počty dětí utýraných, hospitalizovaných a s těžkými následky na zdraví, což není na všímavosti veřejnosti závislé.“

Fotogalerie
17 fotografií