„Jednalo se o zvíře, které k nám přišlo jako roční v roce 1968 ze zoologické zahrady v německém Kolíně nad Rýnem. Má několik nej,“ řekl koordinátor evropského chovu hrochů obojživelných Jan Pluháček. V roce 1972 se Honza stal prvním hroším otcem v tehdejším Československu.
Honza byl jako samec úspěšný. Až do roku 2013 zplodil 32 mláďat, 20 samců a 12 samic. „V roce 2013, když měl poslední mládě, byl druhým nejstarším (hroším) otcem v Evropě,“ řekl Pluháček. V evropské hroší populaci v zoologických zahradách stále žijí čtyři Honzovi potomci a řada vnuků.
Honzu zoo musela utratit. Jeho zdravotní stav se totiž v posledních dnech prudce zhoršil. „V Ostravě zůstává geneticky velmi cenná čtyřletá samice, která byla do naší zoo dovezena v roce 2016 z anglické Zoo Whipsnade. Jelikož naše zoo přímo řídí evropský chov hrochů, vybereme pro ni v průběhu příštího roku nejlepšího vhodného partnera,“ uvedla mluvčí zoo Šárka Nováková.
Chov hrochů má v ostravské zoologické zahradě dlouholetou tradici. Od roku 2006 zahrada vede Evropskou plemennou knihu hrochů obojživelných. Ve volné přírodě je hroch vinou člověka ohrožený a vyskytuje se již jen na horním toku Nilu. Kolik hrochů v africké přírodě žije, není ale známo.
VIDEo: Podívejte se, jak dovádí hroší mládě.
Podívejte se, jak dovádí hroší mládě. Blesk.cz
