S jemnými detaily stroji pomůže sochař Ladislav Jezbera. „Při práci kontroluji počítač, kde jsou nejmenší detaily,“ svěřil se. Výsledkem bude dokonalá kopie sochy Masaryka, jejíž originál od Otakara Španiela zdobil výstaviště před 90 lety při otevření areálu. Socha, která je prvořadou atrakcí strojírenského veletrhu, bude hotová v pátek a už tu zůstane.
Frézování prezidenta láká stovky zvědavců. TGM stojí za skleněnou stěnou. Kolemjdoucí nevěřícně sledují, jak se na podstavci otáčí kolem své osy. Robot Kuka pracuje přesně jako chirurg.
Modelářskou hlínu tvaruje s hodinářskou přesností. Sochá podle Španielova modelu, který objevili loni historici v Národním muzeu. „Podle něj jsme vytvořili počítačový model a ve speciálním sofwaru naprogramovali frézování sochy,“ pochlubil se Miloslav Drápela, ředitel kuřimské společnosti MCAE systems, které šikovný robot-sochař patří.
Bronzový Masaryk odlitý podle brněnské Španielovy sochy stojí u Salmova paláce na Hradčanském náměstí v Praze.
Příběh ztraceného TGM
Když v Brně v květnu 1928 otevírali výstaviště, Masaryk u toho osobně nebyl, poprvé přijel až v červnu. Na davy návštěvníků ale od prvního dne shlížel ve své sádrové podobě. Nadživotní socha stála v rotundě pavilonu A. Pak se záhadně ztratila, neznámo kam. Historici loni v pražském Národním muzeu zjistili, že šlo o sádrový odlitek Otakara Španiela – a podle něj nyní robot Masaryka frézuje.
Jak socha vzniká?
Sochařům jdou na ruku 3D technologie. Ve speciálním počítačovém programu inženýři naprogramovali obráběcí postupy pro frézování robotem. Průmyslový robot Kuka pak frézuje sochu ze snadno opracovatelného polyuretanu. Po vytmelení hlínou přijdou na řadu šikovné ruce sochaře, který ručně dodělá jen ty nejjemnější detaily.
