V polovině 90. let v Brně jezdily jen tři základní typy tramvají, a to T3, K2 a obousměrné vozy KT8. Všechny dodával do té doby jediný výrobce tramvají v Československu ČKD, tentýž podnik ještě v roce 1997 dodal tramvaje T6. "Ve druhé polovině 90. let však začal mít výrobce ekonomické problémy, které vyvrcholily úpadkem na přelomu tisíciletí. Nové tramvaje od zahraničních výrobců byly finančně nedostupné, proto musel dopravní podnik hledat jiná řešení," vysvětlil Havránek.

Proto se pustil do rekonstrukcí starých tramvají, z nichž některé jezdily už od 60. let. "V té době nebyla vyvinutá a odzkoušená technická řešení. Kvůli tomu vzniklo několik vývojových typů rekonstrukcí. Základní konstrukce zůstala stejná, měnilo se rozložení elektrických komponent, uspořádání interiéru a někdy vzhled tramvaje. Současně se začaly nakupovat nízkopodlažní tramvaje od nového tuzemského výrobce Škoda," popsal ředitel.

Od roku 2003 Brno nakoupilo 17 vozů Anitra, což však nebyl počet, který by mohl nahradit staré tramvaje. Dopravní podnik má zhruba 300 tramvají. Při rekonstrukcích vznikaly inovované typy T3 a K2, dosazením nízkopodlažního článku také vznikl typ K3. "V posledních deseti letech už se tato situace neopakovala a dopravní podnik se držel osvědčených řešení jak u nových vozidel, tak v rekonstrukcích," poznamenal Havránek. V této době koupil od Škody 29 nových tramvají 13T známých jako Porsche a nechává staré tramvaje rekonstruovat na typ Vario. Jde téměř o novostavbu, a to buď o krátký či článkový vůz.

Raritou jsou dva vozy RT6 z roku 1997. Jde o první nízkopodlažní vozidlo v Brně ještě vyrobené v ČKD. Tyto tramvaje však řadu let kvůli velké poruchovosti pouze stály ve vozovně. Druhou raritou jsou dva vlečné vozy z původních čtyř z let 2004 až 2006.

Výhody plynoucí z různorodosti jsou zřejmé. "Můžeme optimálně rozložit výpravy na jednotlivé linky. Kde je vysoká poptávkou a nelze zkracovat interval, nasazujeme soupravy z krátké a dlouhé tramvaje Vario. Na méně vytížených linkách jezdí tramvaje s nižší kapacitou. Specialitou je linka 8, která má jednu z konečných stanic v podobě úvrati, což znamená, že zde není smyčka," řekl Havránek. Proto na ní jezdí výlučně obousměrné tramvaje.

K nevýhodám by mohla patřit náročnější údržba. "Nepatrně náročnější je, ale všechna vozidla pracují na stejném principu a jsou postavené na stejném základě, technici jsou na to zvyklí," poznamenal Havránek.

Nejstarší vozy K2 a T3 se daří postupně vyřazovat, za dva roky už by neměly jezdit žádné s původní odporovou elektrickou výzbrojí. Provoz těchto typů v modernizovaných verzích odhaduje ještěna 15 let. Technické muzeum v Brně vlastní řadu historických tramvají z různých měst Československa včetně několika pojízdných. Nejstarší a u lidí patrně nejoblíbenější je ještě parní tramvaj Caroline.

Pro srovnání, v hlavním městě v současné době dopravní podnik provozuje šest základních typů tramvají, přičemž jeden z nich vychází z typu T3, je však částečně nízkopodlažní. Nejmodernějším vozem je Škoda 15T ForCity, která má dvě verze, v té nejmodernější je vybavena klimatizací a wi-fi.