Zařazené básně vznikaly postupně v posledním čtvrtstoletí. "Své nové básně jsem dlouho nepublikoval, jen občas v časopisech a v rozhlase. Ale vnášely řád, nebo alespoň trasu do mé citové paměti. Byly jako stopy, které jdou se mnou, stopy po někom, kdo se pořád lehce mění," uvedl ke knize Přidal.
Texty ve sbírce označil například jako monology a hovory, grotesky a horory, pravdy a přeludy. Často jsou to miniaturní příběhy. "Poezie je jazyk, do něhož se dá přejít, když vás ostatní řeči nechají na holičkách," míní Přidal. Jeho básnický projev je podle Reinera v kontextu současné české poezie ojedinělý. "Píše angažovaně, nikoliv však plakátově," uvedl Reiner.
Knihu po výtvarné stránce dotváří drobné práce Naděždy Kubinské. Osobitá výtvarnice, scénografka a šperkařka se ale slavnostního uvedení sbírky nedožila. Zemřela letos v červnu, bylo jí 90 let.
Přidal je uznávaný překladatel, básník, scénárista, dramatik, profesor dramaturgie a autorské tvorby. Začínal v 60. letech v literárně-dramatické redakci Československého rozhlasu. Po roce 1989 působil také jako televizní moderátor v pořadech Z očí do očí nebo Klub Netopýr.
Do češtiny přeložil díla zejména anglických a španělských autorů, z nichž nejznámější jsou Federico García Lorca, John Updike, Joseph Heller či Galway Kinnell. Kromě Knihy nesmyslů Eduarda Leara je asi nejznámějším Přidalovým překladem humoristická kniha Lea Rostena Pan Kaplan má stále třídu rád.
