Jackson dnes při rozhovoru s novináři neskrýval spokojenost, že dramaturgická volba v Brně padla právě na Figarovu svatbu. Díky úspěchu hry Můj romantický příběh se totiž prý někdy cítí jako autor jednoho textu nebo kapela jedné desky.
Jacksonova Figarova svatba se dosud mimo Británii nehrála. Jde o adaptaci klasické komedie, kterou v 18. století napsal Pierre de Beaumarchais. Adaptace vznikla v roce 2012 pro Royal Lyceum Theatre, poměrně konzervativní scénu v Edinburghu. Jackson předtím tvořil spíše pro menší scény. "Figarova svatba je moje první hra bez sprosťáren," řekl s nadsázkou.
Původní zápletka zůstala zachována, Jackson ji ale přenesl do kulis současného bankovního prostředí s typickými figurkami. Ušetřil si tak prý práci, kterou by musel vynaložit, aby důvěryhodně nastudoval historické reálie.
Některé vtipy převzal přímo od Beaumarchaise, i po staletích si prý zachovaly svěžest. "Je fascinující, že takto přežily, protože humor je jinak pomíjivý," řekl Jackson. Zaujalo jej také to, jak Beaumarchais vykreslil ženské postavy - působí moderně a emancipovaně.
Sledování inscenací svých her v překladových verzích popsal autor jako osvobozující zážitek. "V angličtině totiž pořád sleduji různé detaily a řeším, co všechno mohlo být napsáno jinak," uvedl dramatik. V Brně divadelníci text seškrtali, což prý Jacksonovi nijak nevadí, navíc přidali písně, které se mu líbily. Silně na něj také zapůsobila budova Mahenova divadla. Sál vyzdobený zlacenými štuky a freskami označil za nejhezčí divadlo, které dosud viděl.
