Jako prvotní inspirační zdroj divadelníkům posloužil román Zpověď dítěte svého věku od Alfreda de Musseta. Pomohl prý nastartovat diskusi o myšlenkách inscenace, jednotlivé situace sloužily jako východisko pro improvizace. Postupně však Musset ustoupil do pozadí, řekl dnes novinářům dramaturg Jakub Liška.
"Láska v podání hlavní postavy románu je vlastně na opačné straně spektra než ta, kterou se zabýváme. Mussetova láska je často pouhá kompenzace problémů z dětství a potřeba někoho změnit. Takže i když byl tento román na začátku celého procesu, ve výsledné inscenaci se vlastně neobjevuje," uvedla režisérka Marika Smreková.
Inscenace vznikla metodou nazývanou devised theatre. "Při tomto přístupu nevzniká představení ze scénáře nebo předlohy. Vzniká průběžně z improvizace a dialogu mezi herci, režisérem, choreografem... Je to spolupráce a společná tvorba vycházející ze všech zúčastněných, která se nakonec promítne i do vztahu performerů s diváky," popsala Smreková.
Specifický divadelní tvar kombinující různé jevištní prostředky pomáhal studentům rozvíjet choreograf Jaro Viňarský, držitel ceny Bessie, která je v tanečním světě přirovnávána k filmovým Oscarům. "Nezkoumáme lásku jako vztah mezi partnery, ale spíše jako vztah jedince a jakékoli druhé osoby. Pro performery je touto osobou i publikum. Láska je pro nás nezištný cit, díky němuž můžeme znovuobjevit život, a ne někoho měnit nebo utvářet," uvedl Viňarský.
