"Vlastnictví podchodu nikdy nebylo žádným způsobem rozporováno. Město má za to, že je vlastníkem, a kdyby nebylo, smlouvy na pronájem by byly neplatné a ani by je nemohlo uzavřít," upozornila Liptáková. Rozhodnutí soudu považuje za zdržení. "Ukázalo se, že platí, že se k soudům nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek. Je totiž jasné, že když vypršela smlouva, nájemce měl prostor opustit," sdělila Liptáková.

Mluvčí brněnského městského soudu Gabriela Stočková ČTK potvrdila, že soud žalobu města zamítl. "Žalobci se nepodařilo prokázat vlastnické právo ani k předmětným stánkům, ani k samotnému objektu podchodu pod hlavním nádražím. Není proto aktivně legitimovaný k podání žaloby o vyklizení," sdělila Stočková.

Podle Liptákové by mohl být jediným alternativním vlastníkem podchodu stát, a proto se město obrátí na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. U něj chce zjistit, zda si stát dělá na podchod nárok. "Navíc se budeme odvoláním bránit u Krajského soudu v Brně. Pokud nám úřad potvrdí naše stanovisko, že stát není vlastníkem podchodu, posílíme tím důkazní materiál," dodala Liptáková.

ČTK zjistila, že si stát na podchod žádný nárok nedělá. "Úřad neevidoval ani v současnosti neeviduje podchod na ulici Benešova u hlavního vlakového nádraží v Brně jako majetek státu, se kterým je příslušný hospodařit," sdělil ČTK ředitel brněnského pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Ivo Popelka.

Několik let trvající spor komplikuje městu plány na zvelebení podchodu. Magistrát chce totiž zrevitalizovat celý prostor okolo vlakového nádraží, které mnozí lidé i politici označují kvůli nepořádku nebo přítomnosti bezdomovců za ostudu města. Už v minulosti radnice zvýšila policejní dohled nad nádražím nebo nechala na lavičky nasadit madla, která bezdomovcům brání ve spánku na lavičkách. "Podobu podchodu považujeme za nepřijatelnou, a pokud chceme něco dělat s přednádražním prostorem, nemůže to tak vypadat. Doufám, že se v celé situaci v co nejkratší době posuneme," uvedl primátor Petr Vokřál (ANO).