Příběh mladé ženy vášnivě toužící po dítěti napsal známý španělský dramatik v roce 1934 a patří do Lorcova vrcholného tvůrčího období. "Hru napsal před osmdesáti lety, přesto naše motivace k její volbě vycházela z přesvědčení, že text obsahuje téma, které svou aktuální dokáže dnešního diváka oslovit," řekl dramaturg inscenace Adam Gold. "V době, kdy dochází k výrazným změnám v pojetí rodičovství, kdy založení rodiny získává v hodnotové hierarchii partnerských dvojic zcela novou pozici, cítíme potřebu představit publiku příběh manželského páru, který musí čelit jedné z nejzávažnějších zkoušek, a to marné snaze počít dítě," doplnil Gold. Hlavní hrdinka musí bojovat ve svou neplodností, ale i s "neláskou" svého manžela Juana a falešnou morálkou vesnice.
Poetický jazyk, písňový rytmus lidových romancí a vášnivého flamenca tvoří další matérie Lorcovy hry. Přesto nebylo cílem inscenátorů zdůraznit španělské prostředí. "Něco z tohoto světa se ale muselo v inscenaci nutně objevit. Zhudebnili jsme některé motivy z lyrických pasáží Lorcova textu, avšak nevycházíme ze španělských rytmů," sdělila režisérka Gabriela Krečmerová, která je zároveň autorkou hudby. Práce s rytmem je podle ní v inscenaci důležitým prvkem stejně jako tanec a zpěv. "Protože se nevážeme striktně k atmosféře španělského venkova, mohli jsme akcentovat i motivy, které text podle nás přibližují k dnešku. Jsou to motivy neporozumění, osudového minutí, samoty a izolace," dodala režisérka.
Hra nabízí herecké příležitosti především pro dámskou část souboru. V hlavní ženské roli se představila Tereza Slavkovská. Ani mladí herci ale nezůstali stranou. Studenty čtvrtého ročníku činoherního herectví v roli Juana podpořil profesionální herec Luboš Stárek, který je v inscenaci jako host.
