Ve výstavní síni návštěvníci najdou řadu rukopisů Haasových děl, třeba náčrtky raných skladeb s Janáčkovými korekturami, původní skici smyčcového kvartetu Z opičích hor a opery Šarlatán. Vzácným exponátem je také partitura nedokončené symfonie.

Skutečnou raritou jsou originální party Studie pro smyčcový orchestr. Hrálo se z nich roku 1944 při provedení díla v terezínském ghettu, zaznamenaném v nacistickém propagandistickém filmu Vůdce daroval Židům město. Výstavu doplňují také Haasovy osobní věci, třeba korespondence, kresbičky, taktovka a příruční harmonium.

Haas se narodil v roce 1899. Po vzniku Československa patřil se svým bratrem Hugem k prvním studentům nově založené brněnské konzervatoře. Při studiích se setkal s Janáčkem, který jej významně ovlivnil. Za první republiky patřil k významným průkopníkům moderních hudebních směrů, prosazoval se také jako autor filmové hudby.

Kvůli židovskému původu se skladatele významně dotkly represe, jež následovaly po nacistické okupaci. Na rozdíl od bratra, který s rodinou včas emigroval do Spojených států, se Pavlu Haasovi nepodařilo získat potřebná víza. V roce 1941 se ocitl v Terezíně, kde se aktivně zapojil do kulturní činnosti, jež pro vězně znamenala útěchu v těžké situaci. Zemřel 17. října 1944 v plynové komoře v Osvětimi.