Leoš Janáček operu složil před 90 lety. Režisér Kříž ji nepovažuje za pohádku pro děti, v Příhodách lišky Bystroušky nachází i filozofická zamyšlení a otisk skladatelovy životní zkušenosti. Důsledně herecky odděluje svět lidí a zvířat, který se v mnoha inscenacích prolíná. "Akcentujeme život Revírníka a znázornění koloběhu života," uvedl Kříž.

Komorní orchestrace může podle dirigentky Nikol Kraft podtrhnout některé rysy Janáčkovy hudby, zejména její úsečnost a určitou syrovost. Birminghamská verze vznikla pro 16 hráčů, v Brně jich bude o něco více. "Budeme mít rozšířený počet smyčců. Trochu se tak přiblížíme Janáčkovu zvuku," uvedla dirigentka.

Scénu a kostýmy Sylvy Markové doplní videoprojekce Jakuba Kříže, jenž loni pracoval také na komiksovém uvedení Prodané nevěsty. Tentokrát však prý nebudou projekce natolik dominantní. "Pomohou nám dotvořit les a znázornit změny ročních období," řekl režisér.

V titulní úloze alternují Marta Reichelová, Zdislava Bočková a Aneta Ručková. Podle Ručkové je Bystrouška skutečně náročná, operu si však zamilovala. "Byla bych velmi ráda, kdybych se s touto rolí mohla setkat ještě někdy v budoucnu," řekla Ručková. S náročnými Janáčkovými party bojují i ostatní studenti. Podle Jany Meliškové, která ztvární Zlatohřbítka, se musejí soustředit zvláště na výraz, odlišný od klasického belcantového zpěvu, srozumitelnost textu, exponované polohy i změny rytmu.

Opera, pro kterou skladatel našel inspiraci v textu Rudolfa Těsnohlídka a obrázcích Stanislava Lolka, měla premiéru 6. listopadu 1924 v Brně. Na festivalu Janáček Brno ji letos uvede také pražské Národní divadlo v režii Ondřeje Havelky. Na repertoáru má Bystroušku i Národní divadlo Brno, a to v režii Jamese Conwaye, nejbližší reprízy jsou však na programu až příští rok v červnu.