Zbrojovka se výrobě automobilů věnovala v letech 1924 až 1936, za tu dobu stihla vyexpedovat asi 8000 vozů s charakteristickým písmenem Z na chladiči. Nebýt válečného ohrožení, možná by auta z továrny vyjížděla dodnes. "V roce 1936 dostali pokyn zastavit mírové výrobní činnosti a najet plně na vojenský program," řekla dnes ČTK kurátorka sbírky automobilů Sylvie Zouharová Dyková.

Disk z roku 1924 byl prvním pokusem, který zdaleka nesplnil všechna očekávání. Zbrojovka ale dokázala brzy uvést na trh další typ vozu, tentokrát už pod značkou Z. Vozy ze Zbrojovky prosluly jednoduchostí, účelným designem, malou spotřebou a snadnou údržbou i opravami. Díky těmto vlastnostem se do současnosti dochoval poměrně velký počet vyrobených automobilů.

Brněnští inženýři dokázali opakovaně přijít s technickými inovacemi. Výsledkem byl například první sériově vyráběný automobil s dvoudobým motorem v Evropě a první československé auto s pohonem předních kol.

Technické muzeum v Brně se pyšní téměř kompletní typovou řadou, a to včetně jediného dochovaného exempláře Disku. Část vozů je trvale součástí stálé expozice. Pro novou výstavu si proto muzeum zapůjčilo ještě různé zajímavé varianty "zetek" ze soukromých sbírek. Jde například o Z 18 roadster, Z 9 s karoserií Petera a Z 9 v dvoudveřové variantě.

Příznivce závodních vozů zaujme například takzvaná "mílovka", tedy vůz Z 4 se speciální karoserií pro závod 1000 mil československých. Návštěvníci mohou nakouknout i pod kapotu vozů Z 14 a Z 18.

Zkušenosti, které Zbrojovka nasbírala za první republiky při automobilové výrobě, nepřišly vniveč. Po válce se hodily při konstruování traktorů Zetor.

Jan Tomandl ktp