CEITEC vznikl na popud Evropské komise v roce 2011. Jde o projekt čtyř brněnských vysokých škol a dvou výzkumných ústavů. Slouží nejen k výuce, ale především k výzkumu. Odborníci se v něm zaměřují například na objasnění vzniku a šíření závažných chorob, zkoumají lidský mozek i mysl. Jejich výzkum by mohl přinést nové poznatky v boji s epilepsií či Parkinsonovou chorobou nebo odhalit příčiny agresivního chování řidičů.

Otevření nových pavilonů se zúčastnil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zdůraznil, že prosperita země nemůže být založena na nízkých daních nebo nízkých mzdách jejích obyvatel. "Jediná šance na slušnou budoucnost je pro nás věda, výzkum a inovace, přičemž roli v tom hraje právě CEITEC," uvedl Sobotka. Jeho přání je, aby institut do Brna přilákal ještě více mezinárodních vědeckých kapacit. Zdůraznil, že pokud by ČR neinvestovala do tohoto a obdobných projektů, její špičkoví vědečtí odborníci by museli hledat uplatnění v cizině, což by se odrazilo i na vývoji ekonomiky.

Dosud sídlil CEITEC v univerzitních budovách. Až dnes získal své vlastní objekty, které jsou součástí kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích. Vědci tak získali celkem 7000 metrů čtverečních pro výzkum. V jednom z nových pavilonů je i speciální laboratoř s novým kryo-elektronickým mikroskopem, který je ve střední a východní Evropě ojedinělý. Umožňuje sledovat struktury a uspořádání bílkovin a nukleových kyselin. Z těchto poznatků mohou vědci odvodit mechanismy funkce biomolekul a poznatky využít pro vývoj tzv. cílených léčebných postupů.

Přístroj je vysoký čtyři metry, váží 2000 kilogramů a je napájen 300 kilovolty. Zkoumat jím lze hluboce zamražené vzorky, které se v zařízení nepohnou ani o desetinu nanometru.

Areál institutu není stále dobudován. V příštím roce se rozšíří o další čtyři budovy. Celkově přijde jeho výstavba na 5,2 miliardy korun; EU uhradí 4,4 miliardy a Česko 786 milionů korun.

Snahou vedení institutu je zapojit do výzkumu světovou vědeckou špičku. Podle ředitele CEITEC Markuse Dettenhofera se to daří. Už nyní v něm působí zhruba 30 vědců ze zahraničí a zpět do ČR se vracejí úspěšní odborníci, kteří v cizině získávali zkušenosti. Patří k nim například strukturální biolog Lukáš Trantírek, který před lety absolvoval Masarykovu univerzitu a dosud působil v nizozemském Utrechtu.

"V Brně je velmi silná komunita vědců zabývající se výzkumem nukleových kyselin. Pro mě je to tedy stimulující prostředí umožňující rozvíjet výzkum zaměřený na regulaci lidského genomu," řekl ČTK Trantírek. Vede osmičlennou vědeckou skupinu, která se zabývá zkoumáním jednotlivých částí DNA.

K zahraničním vědcům institutu patří třeba Vanesa Beatriz Tognettiová z Argentiny. V CEITEC dva roky zkoumá stresovou adaptaci rostlin, tedy konkrétně mechanismy, které jim umožňují se rychle přizpůsobit změnám v životním prostředí. Její kolega Vincenzo Micale z Itálie zkoumá procesy v lidském mozku, jež způsobují vznik onemocnění schizofrenií.

"Nové prostory a sdílené laboratoře zajistí další rozvoj úspěšných vědeckých týmů a umožní mladým vědcům zapojit se již při studiu do špičkového výzkumu," dodal rektor Bek.