Podle ostravsko-opavského biskupa Františka Lobkowicze představuje příklad Karla I. výzvu pro současné politiky. "Byl si plně vědom zodpovědnosti za národy, které spadaly pod jeho vládu," uvedl Lobkowicz. Karel I. si podle něj zároveň uvědomoval nesmyslnost řešení konfliktů silou zbraní. Spolu s manželkou Zitou pak podle biskupa představuje vzor křesťanské rodiny.
Mše se zúčastnilo několik stovek věřících, kteří zaplnili kostel svatých Janů a na závěr obřadu vzdali úctu monstranci s ostatky. Pěvecký sbor při tom z kúru zpíval císařskou hymnu, jež začíná slovy Zachovej nám, Hospodine, císaře a naši zem.
Karel I. se narodil v roce 1887. Po nástupu na trůn v roce 1916, tedy za první světové války, usiloval o uzavření separátního míru, avšak neuspěl. Po pádu habsburského císařství a vyhlášení rakouské republiky odešel do exilu. V roce 1921 se dvakrát pokusil obnovit monarchii alespoň v Maďarsku. Poté skončil v internaci na ostrově Madeira, kde 1. dubna 1922 podlehl zápalu plic.
Jeho manželka Zita zemřela v roce 1989, bylo jí 96 let. Také ona se možná stane blahoslavenou. "Je na nejlepší cestě, aby se znovu postavila vedle něj (Karla), jako při něm stála i za jeho života," řekl Lobkowicz.
Podle Vatikánu s Karlem I. souvisel nejméně jeden zázrak. Brazilské jeptišce, která se k němu usilovně modlila, zmizely křečové žíly. V Rakousku vyvolalo Karlovo blahořečení před deseti lety rozporuplné reakce. Někteří kritikové například upozorňovali na to, že se jako voják i panovník podílel na řadě válečných rozhodnutí.
