Medailérství je bráno jednak jako součást numismatiky, ale díky rozsáhlé volné tvorbě tvoří zároveň samostatný obor výtvarného umění. Před rokem 1989 se laické vnímání medailérství často redukovalo na oficiální ražby, od té doby ale tvorba podle odborníků zaznamenala prudký rozvoj. "Bohužel se stále setkáváme s tím, že obor je opomíjený, i když ke změnám dochází a tvůrci reagují na nejrůznější proudy současného umění," uvedla autorka expozice Juliana Boublíková Jahnová.

Brněnskou výstavu tvoří asi 250 prací jak z oblasti experimentů v materiáléch i formě, tak z klasického proudu. První skupinu reprezentují práce z mramoru, skla či alpaky, ale také medaile-asambláže, tvořené třeba součástkami stavebnice Merkur, nýty a šrouby.

Zajímavostí jsou práce z vosku a marcipánu. "Tyto zkáze podléhající materiály demonstrují pomíjivost hmoty, a jsou tedy využity v tvorbě děl s tematikou života a smrti," uvedl předseda Asociace umělců medailérů Vladislav Mašata.

Asociace má v současnosti 46 členů, po období poklesu se medailérská základna podle Mašaty začíná znovu rozrůstat. Čeští autoři s úspěchem vystavují v zahraničí a jsou zastoupeni ve významných sbírkách. Zakázek v Česku však ubývá. Čím dále méně institucí si objednává výtvarné návrhy medailí, u soukromých podniků poptávka prakticky neexistuje. Některé medaile pak na zakázku zhotovují specializované firmy, umělci-medailéři se tak k dílu nedostanou.

Klasický proud českého medailérství je na brněnské výstavě také rovnoměrně zastoupen. Výjimečný je například soubor vysokoškolských insignií. Expozice v Mramorových sálech Biskupského dvora potrvá do 18. května.