Škola za magnetické rezonance Prisma od společnosti Siemens zaplatila podle MfD dohromady 102,2 milionu korun. Oslovila při tom pouze Siemens, jiní výrobci prý nenabízejí srovnatelný výkon a vlastnosti. Škola při tom vycházela z expertních posudků. Srovnávání s levnějšími přístroji v nemocnicích univerzita odmítá, ve výzkumu jsou prý jiné, vyšší požadavky než ve zdravotnické praxi.

"Technologie poskytovaná firmou Siemens a její rozsáhlou výzkumnou komunitou je o generaci před ostatními platformami. Není pravděpodobné, že by byl srovnatelný systém v následujících letech k dostání u jiných prodejců," stojí například v posudku Essy Yacouba z Minnesotské univerzity. Také podle vyjádření Dominica Sappey-Mariniera z Lyonu vybrané přístroje "obsahují několik prvků, které jsou na trhu jedinečné". "Cena 104 miliony korun odpovídá očekávané hodnotě takového výrobku," napsal Sappey-Marinier.

Alard Roebroeck z Maastrichtu sice připustil, že nikdy není nemožné používat systém od jiných výrobců, na druhé straně ale stanovené požadavky nesplňuje ani jeden z produktů konkurujících modelu Siemens Prisma. Zároveň zdůraznil, že pracovníci CEITEC již mají zkušenosti se systémy od Siemensu, čehož je vhodné využít. Školení v práci na specifických platformách trvá dlouho a je nákladné.

V posudku z Českého vysokého učení technického se píše, že cena základní sestavy Prisma je okolo 50 milionů korun a dle výbavy pro daný účel se pohybuje mezi 55 a 65 miliony bez DPH. Znamenalo by to, že univerzita zaplatila odpovídající částku.

Představitelé univerzity nákup špičkové techniky hájí také s poukazem na to, že CEITEC má jako centrum excelence nejvyšší cíle. "Tak jako vrcholné automobilové závody se nejezdí s komerčními modely osobních aut, tak ani významné centrum vědy nelze vytvořit bez infrastruktury poskytující informace ve světově nejvyšší kvalitě," uvedl vedoucí Centra neurověd CEITEC Ivan Rektor.

Tříteslové rezonance kromě Siemensu vyrábějí také firmy GE, Philips a Toshiba. Philips již podle MfD avizoval, že se obrátí na antimonopolní úřad. Podle dnes dostupných informací zatím úřad žádný podnět neobdržel.

Univerzita tvrdí, že informace o výběrovém řízení byly ve všech jeho fázích oznamovány celoevropsky podle platných předpisů. "Žádný jiný zájemce (kromě společnosti Siemens) nesdělil Masarykově univerzitě ani formou námitky podle zákona o veřejných zakázkách, ani jinou formou v rámci běžného obchodního styku, že by podle svého názoru také byl schopen a měl zájem veřejnou zakázku realizovat," uvedla mluvčí školy Tereza Fojtová.