Šlo o první pozorování tohoto nebeského úkazu v Česku. „Počátek léta je ideální k pozorování nočních svítících oblak. Po západu Slunce, v kontrastu s tmavým pozadím noční oblohy, mají podobu vějířovitých mraků se stříbřitým zabarvením, bílé či s perleťově modrým odstínem, tu a tam s nazlátlým okrajem,“ řekl Novinkám.cz ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.
Hra světel nad Brnem: Na noční obloze zářily stříbrné mraky Hvězdárna a planetárium Brno
Takzvané noční zářící mraky se tvoří v nejchladnější části zemské atmosféry, ve výšce kolem 80 kilometrů, a to za teploty -120 stupňů Celsia.
Z krásu může led
„Pravděpodobně se jedná o mikroskopické prachové částice pokryté ledem, které se sem dostaly buď po vulkanických explozích, či z kosmického prostoru v podobě pozvolna se snášejících mikrometeoritů,“ vysvětlil Dušek. Kdy a v jaké podobě se objeví, nelze předpovědět. Nejčastěji jsou viditelné dvě hodiny před půlnocí a dvě hodiny před východem Slunce.
Informace o přesných pozorováních těchto nočních mraků najdou zájemci ZDE
„Záznamy pozorování před rokem 2004 jsou velmi zřídkavé, v posledních letech jsou však stříbřitá oblaka v období jejich hlavního výskytu v červnu a červenci pozorována každoročně. Příčinou je zřejmě skutečná vyšší četnost těchto oblak a širší povědomí o jejich výskytu, snadná dostupnost aktuálních informací a využívání záznamové techniky,“ uvedl web.
