Každý rok se u nás spotřebuje několik miliard cigaret a k tomu další tabákové výrobky s filtry. Část nedopalků z nich skončí volně pohozených na veřejném prostranství. Kuřáci je také často odhazují do kanálu. Podle provedených průzkumů  to skoro třetině kuřáků připadá vhodnější, než nedopalek odhodit do trávy nebo na chodník. Je to podle nich „čistší“, velmi často se jim totiž nelíbí (stejně jako nekuřákům), když se nedopalky válejí po zemi.

Odhození nedopalku do kanálu však ve skutečnosti čistším řešením není

Naipak. Nedopalky jsou nositelem značného znečištění: ve filtrech se shromažďují látky, jež jsou produkty hoření tabáku. Podle výzkumů jich může být až čtyři tisíce druhů a některé mohou být toxické. O filtrech si kuřáci velmi často myslí, že jsou z papíru, a proto se v přírodě či ve vodě snadno rozloží. To ale není pravda – jsou vyrobeny z plastu - acetátu celulózy a v přírodě přetrvávají až patnáct let. Během této doby se pomalu rozpadají na mikroplasty.

Nedopalek odhozený do kanálu se s odpadními vodami dostane do čistírny odpadních vod

Škodlivé látky, které si v sobě nese, se postupně uvolňují a nepříznivě působí na čistírenské bakterie, které pak pracují pomaleji, takže čistí vodu hůře. Filtry se ve vodě rozmočí a stanou se součástí čistírenských kalů, jež se často využívají jako hnojivo na zemědělské půdě. Mikroplasty z rozpadajících se filtrů tak mají volnou cestu až do našich potravin.

Na nedopalky cigaret se proto zaměřila evropská směrnice o jednorázových plastech a stejnojmenný český zákon z roku 2022. Výrobci tabákových výrobků v něm dostali povinnost zajistit, aby nedopalky neznečišťovaly prostředí. Kolektivní systém NEVAJGLUJ, a. s., který tito výrobci podle zákona zřídili, přispívá obcím na základě smlouvy na úklid nedopalků na veřejných prostranstvích a provádí osvětu.