7°C
Existuje mrazuvzdorná zelenina, která snese i teploty pod nulou. Patří sem například kadeřávek, růžičková kapusta, zimní pór, petržel, špenát nebo zimní salát. Do květináčů můžete vysadit například řeřichu, která obsahuje v zimě obzvlášť potřebný vitamin C, nebo pažitku. Sklízet můžete dokonce i ovoce. Takové mišpule jsou třeba nejlepší až poté, co projdou prvním mrazem.
Zima je navíc vhodná doba pro řízkování, třeba oblíbených muškátů. Těm trvá půl roku, než vykvetou. Je také nejvyšší čas odebrat rouby ovocných stromů, hlavně třešní a višní. Asi 30 cm dlouhé letorosty z vnější strany koruny položte vedle stromu a přikryjte listím a sněhem. Až se na jaře začne oteplovat, zapíchněte je do země.
Ovoce, které už máte sklizené a uskladněné, se vyplatí pravidelně kontrolovat. Ideálně alespoň jednou týdně. Shnilé plody hned vyhazujte, místnost udržujte dobře větranou.
Dokud nesněží, můžete svázat jehličnany, aby jim pozdější sněhová nadílka nepolámala větve. Jinak jsou proti mrazu poměrně odolné. Když napadne, poroznost věnujte hlavně okrasným stromům. Těm sníh škodí, takže ho setřeste a pravidelně to tak opakujte. Jakmile také nasněží, nahrňte shín na záhony, kde bude sloužit jako přirozená tepelná izolace a zároveň jako závlaha.
Pokud zem není úplně promrzlá (když třeba svítí slunce) je také potřeba zalévat stálezelené stromy a keře, které ke svému životu potřebují hodně vody, aby je mráz úplně nevysušil. To platí hlavně, pokud máte na zahradě například rododendrony nebo azalky a další listnáče.
Pokud přemýšlíte, čím trochu skličující zahradu v zimě oživit, zasaďte vilín. V létě nenápadný keř v zimě ohromí exotickými květy, které navíc i voní. Mráz jim neublíží, některé druhy snesou až dvacetistupňové mrazy.
Při teplotách klesajících pod minus pět stupňů se květy srolují a po oteplení se znovu otevřou. Vybarvují se od odstínů žluté až po červenou. Některé druhy a jejich kultivary rozkvétají již o Vánocích, jiné v průběhu zimy až do března.
