Spouštěčem stresu je mozek, který tak reaguje na určitý stav ohrožení organismu z vnějšího i vnitřního prostředí. Ohrožení může mít jak psychickou povahu, tak i chemickou nebo fyzikální, např. nadměrné vedro nebo hluk.

CO JSOU ADAPTOGENY?

Už před staletími lidé znali rostliny, jejichž užívání zvyšovalo odolnost vůči zátěži. Teprve soudobá věda ale podrobila tyto rostliny a látky v nich obsažené důkladnému zkoumání a potvrdila, že mohou hrát významnou roli i v boji proti stresu. Účinné látky dostaly název adaptogeny. Tyto látky mají schopnost rušit zdravotně nebezpečné dopady stresu na organismus tím, že snižují nervové napětí, zvýšený krevní tlak i množství cukru v krvi na normální hodnoty. Omezují i další účinky stresových hormonů. Dnes je známo více než 20 rostlin, které adaptogeny obsahují. K nejdůležitějším patří parcha, rozchodnice a kozlík s kombinací látek se širokými protistresovými účinky.

HORMON ŠTĚSTÍ

V životě každého z nás přicházejí období, kdy se cítíme mizerně. Za pozitivním stavem mysli v organismu stojí mj. „hormon štěstí“ – serotonin. Tělo si ho vyrábí, a to z tryptofanu – živiny, která je zastoupena prakticky v každé potravině, již sníme. Ne vždy je ale organismus schopen vstřebat jej v potřebném množství. Zápasí-li se zvýšenou stresovou zátěží, je požadavek na produkci serotoninu vyšší, a příjem tryptofanu může být nedostatečný. Vyšší obsah tryptofanu má např. čerstvě nadojené mléko nebo řízky z křepelek, bohaté na tuto živinu je drůbeží maso, sardinky, losos, tuňák, ale také banány, špenát nebo ořechy. Moderní technologie již také umožňují vyrobit jej v čisté formě. Je tak k dostání v podobě doplňků stravy, ale je i součástí léků předepisovaných u některých psychických poruch.

Menu pro pohodu

›  Duševní pohodu lze podpořit pohybem, kontakty s přáteli, odpočinkem, ale i jídelníčkem. Zařaďte do něj „potraviny štěstí“, k večeru, kdy dobrá nálada často klesá, si dejte hrst mandlí či kešu oříšků, dvě tři kostičky čokolády. Sklenka dobrého vína není na škodu. Produkci serotoninu pak povzbuzují vitamíny skupiny B, které v těle napomáhají procesu získávání energie z jídla a také tvorbě červených krvinek. Lze je získat z proteinů z ryb, drůbeže, masa, vajec a mléčných výrobků, jejich zdrojem je zelenina, některé luštěniny a obiloviny.