Kýchání má sílu orkánu
Kýchnutí lze popsat i pomocí fyzikálních veličin. Při samotném aktu kýchnutí letí na 100 tisíc mikrobů rychlostí až 170 km/h. To je srovnatelné s intenzitou orkánu! Ale pozor, i když možná nechcete na veřejnosti dělat rozruch se svým mohutným „hepčí“, hrozí i vážná poranění.
Velmi nebezpečné „hepčí
“Závažné následky může mít především potlačované kýchnutí způsobující masivní zvýšení tlaku v hlavě. Tlak při kýchnutí může prorazit ušní bubínek, hrozí také závratě, pohmoždění bránice a popraskání žilek v očích, či dokonce v mozku. Jsou známy i případy, kdy naopak při silovém kýchání, do kterého se zapojuje celé tělo, došlo k úrazům – bolestivému kousnutí do jazyka, poranění zubů, které o sebe „klapnou“. Velké riziko představuje i to, že při kýchnutí zavíráme oči – velmi nebezpečné zejména za volantem.
Projevy
To, že jste dnes ráno vyběhli pro rohlíky jen ve svetru, prochodili v mokrých botách půl dne nebo strávili v objetí večer se svým partnerem, který se doma léčí s rýmou, se na vás může neblaze podepsat. Zjistíte to za 12 až 48 hodin, což je doba, za níž se dostavují první příznaky rýmy. U chřipky je inkubační doba podobná, ale pacient je infekční už den před tím, než u něj nemoc vypukne.
Jak moc je nakažlivá rýma?
Pokud kýcháte, nos máte ucpaný, zkrátka máte rýmu, není třeba hned vyrážet do obchodu s rouškou přes ústa, jejíž účinek navíc není stoprocentní. Krátkodobým kontaktem s jinými lidmi nijak vysoké riziko přenosu infekce nehrozí. K tomu dochází spíše při dlouhodobějším kontaktu, např. pokud „usmrkanec“ tvrdošíjně dochází do práce a sedí s vámi u jednoho stolu, ale také mezi rodinnými příslušníky, partnery apod.
Kde se bere chřipka?
Chřipkové viry se šíří tzv. kapénkami. Jde o mikroskopické infekční částečky hlenu a slin obsahující velké množství virových částic. K uvolňování kapének dochází při kašlání, kýchání, ale i při běžném mluvení. Kapénky se společně s okolním vzduchem dostávají při vdechu do dýchacích cest dalších lidí. K obvyklým způsobům přenosu chřipkových virů patří například i líbání nebo používání společných předmětů (jídelních příborů, kapesníků).
Jak to slovo vzniklo?
Slovo „chřipka“ má pravděpodobně původ ve staročeském slově „chřípěti“, výrazu pro chraptění nebo sípání. Zajímavé je putování slova Evropou. Ruská podoba základu „chrip“ byla v 18. století přejata do francouzštiny a němčiny, kde vzniklo slovo „grippe“. To se poté vrátilo zpět do ruštiny a polštiny, kde dnes fungují výrazy „grip“, v polštině „grypa“. Ve většině ostatních evropských jazyků se používá označení „influenza“, které vychází z latinského „influere“ – vtékat, vlévat se, nejspíš jako souvislost chřipky s rozlévající se epidemií.
Zabiják
Podle statistik padne ročně v Česku za oběť chřipce (zejména kvůli komplikacím) na dva tisíce lidí. V celosvětovém měřítku jsou to ročně milióny lidí. Dosud nejhorší známou epidemií, resp. pandemií, byla španělská chřipka, která propukla koncem první světové války a řádila v letech 1918–1920. Podle odhadů připravila o život na padesát milionů lidí! A někteří hovoří dokonce o dvojnásobném počtu obětí.
