Zkuste, prosím, říci, jakému čtenáři je vaše nejnovější kniha určena? Máte nějaký »sociologický vzorek«?

To sice nemám, ale podle návštěvníků mých čtení a podle mailů, které přicházejí, jsou mezi nimi určitě čtenáři a čtenářky se zájmem o moderní historii, případně tací, kterých se témata mých knih nějak osobněji dotkla.

V případě knihy Vyhnání Gerty Schnirch mě samotnou překvapilo, kolika lidí se odsun německého obyvatelstva týkal, respektive kolik rodin tato skutečnost roztrhla. Přicházelo totiž mnoho lidí, kteří se mi svěřovali, že byli vyhnáni jejich příbuzní, přátelé, sousedi… V případě Žítkovských bohyní se ke mně hlásili spíš lidé, které osud těchto moudrých Kopaničářek zaujal, častěji to byly ženy.

A reakce kvůli Bílé Vodě?

Kvůli Bílé Vodě mi zatím přicházejí milé reakce od mužů i žen, většinou starší generace, kteří mají s persekucí katolické církve nějakou vlastní zkušenost. Píšou však i mladí čtenáři, protože některé z mých knih jsou doporučenou četbou v hodinách literatury či dějepisu – takže je to opravdu různorodé.

Téma života řádových sester se loni objevilo také v souvislosti s knihou Sestry spisovatelky Kamily Hladké, která se zase o něco dříve sešla s jiným tématem, tentokrát z hornického prostředí, se spisovatelkou Karin Lednickou. A všude zde vystupují silné ženy….

Přijde mi to logické. Ženy mají pro ženské příběhy větší citlivost, dokážou si lépe představit vnitřní procesy prožívání, které v dramatických životních momentech pociťují hrdinky jejich knih, a zaujmou je témata, která by třeba mužští autoři vyhodnotili jako méně nosná.