18°C
Od dětství ráda pracovala s látkami. Vystřihovala různé tvary, sešívala je, háčkovala a bavila se tím, co vytvořila, aniž by tušila, že existuje profese kostýmní výtvarník. Také chtěla být popelářkou, fascinovala ji svoboda, se kterou může za jízdy vyskočit a zase naskočit na zadní část auta. Lákalo ji i herectví, jenže doba byla zlá...
„Moje babička byla Rakušanka a po válce se zde zamilovala. V kádrovém profi lu jsem měla napsáno, že babička pochází z Rakouska, kde má i nějaký majetek, a to byl problém,“ vysvětluje Stáňa Šlosserová důvod, proč nešla na žádnou umělecky zaměřenou školu, a vystudovala proto střední zemědělku.
Po maturitě ale přišla revoluce a Stáňa zjistila, že v Praze otevírají uměleckou školu. A tak je dnes absolventkou Mistrovské školy uměleckého designu v Praze, kde studovala ateliéry oděvu, krajky a výšivky. Právě tehdy se začal odehrávat její příběh kostýmní výtvarnice.
Osudové setkání
Po absolutoriu odešla studovat do Anglie, zároveň se však nějak musela uživit.Během různých prací se seznámila s klukem, který ji po čase vzal ukázat rodině. Když se jeho otec dozvěděl, že se Stáňa věnuje umění, nabídl jí, zda mu nechce předělat pracovnu.
„Přijala jsem to s radostí, konečně jsem zase dělala něco kreativního. V průběhu předělávání jsem si všimla, že má všude spousty fotografií herců s věnováním. Zjistila jsem, že je to producent Terence A. Clegg, a následně mi nabídl, zda se nechci zapojit do příprav filmu, který se měl odehrávat v Česku, kde jsem mohla využít znalosti jazyka a prostředí,“ vysvětluje, jak se dostala ke svému prvnímu filmovému projektu – Mission: Impossible.
