Když se o vás člověk snaží najít nějaké informace, je toho spousta, ale o tom, kde bydlíte, nikde ani zmínka. Jak to tedy je? Pocházíte z Českých Budějovic…
Ano, pocházím z Českých Budějovic, respektive z vesnice na jihu Čech, která se jmenuje Hrdějovice, to bylo mých osmnáct let života.
A dnes žijete na jihu Čech, nebo v Praze, kde máte tolik pracovních aktivit, v současnosti především intenzivní tři měsíce se soutěží Tvoje tvář má známý hlas?
Bydlím v Praze, kam jsem se přesunul v těch osmnácti, jsem tu až doteď… Jih Čech už navštěvuji, jen když jedu za rodinou nebo si zahrát s Big Bandem Metroklub.
Jestli dobře počítám, jste v metropoli deset let. Váš pražský život probíhal jak? Klasické studentské bydlení na kolejích, handrkování se po podnájmech, bydlení s kamarády?
Když jsem přišel do Prahy, studoval jsem vysokou školu na jihu Čech, ale pracoval v Praze, sice to byly menší role v muzikálech, ale velké produkce. Začal jsem tu rovnou bydlet s přítelkyní, takový ten klasický studentský život jsem bohužel nezažil.
Nemrzí vás to?
Užil jsem si to i tak. Chodil jsem za kamarády, bylo to fajn. Nemusel jsem žít na koleji, a přesto jsem studentský život poznal poměrně zblízka. (smích)
Kde jste v Praze zakotvil nejdřív?
Na Vinohradech.
A kam jste se posouval dál?
Pendloval jsem, vyzkoušel jsem si většinu pražských částí a v současnosti bydlím už trochu více na okraji, mimo centrum, protože ve středu města trávím tolik času, že jsem chtěl od něj dál. Teď je taková situace, že hledáme nový byt ke koupi. Bude to stále Praha, ale jiná destinace, určitě ne Praha 1.
Jak moc daleko od centra?
Moc se nám líbí třeba Praha 10, Záběhlice…
A když budete vybírat nový byt, co je pro vás důležité, tedy kromě optimální vzdálenosti od centra?
Ono se to v průběhu času mění. V první fázi jsem byl zaměřený vyloženě na centrum, aby to bylo všude blízko a nemusel jsem cestovat. Pak jsem si vyzkoušel, jaké je to dojíždět do centra třeba z Motola, přes Plzeňskou. Plzeňská, to je nejšílenější silnice v celé republice, překoná hravě i tu dé jedničku! (smích) Ale i to už se změnilo, protože mám rád auta a pořídil jsem si hezké auto, které mi doufám vydrží do konce života…
Co je to proboha za auto, že tak dlouho vydrží?
Porsche… pro mě splněný klukovský sen. A strašně mě teď štve, že ho musím parkovat právě v centru, lidi kolem něj chodí a mnozí mi to možná úplně nepřejí. Bylo by samozřejmě lepší ho zaparkovat v garáži, ale na Praze 1 je taková garáž problém…
Takže vedle klidu potřebujete u svého nového bydliště ještě garáž?
(smích) Ano.
Nebyl by tedy rovnou lepší domek? Třeba právě v Záběhlicích a okolí už by se možná i nějaký našel… Ideální čtvrť.
No, jelikož jsem většinu života žil právě v domě a vím, kolik to přináší práce a starostí, lítání kolem, tak se k tomu nechystám. Možná v případě, že bych měl jednou rodinu, asi bych vzal i toto řešení v úvahu, ale v tuto chvíli to tak není. Když to řeknu sobecky, tak bych si to taky trochu rád užil. Ten klid, že se nemusím o nic starat, pečovat o zahradu, okopávat záhonky a stříhat stromky. (smích)
Tak jen doufám, že vaše přítelkyně to má podobně…
To má, právě že smýšlíme v tomto ohledu stejně, chceme si to užít. A i kdybychom někdy třeba pořídili nějaký domek za Prahou, ta pražská adresa pro nás, tedy zejména pro mě pracovně, bude takový příjemný a praktický záchytný bod.
I když se možná ještě takhle daleko do budoucnosti nedíváte, nemáte někde v podvědomí, že byste se třeba jednou vrátil zpátky na jih Čech?
Samozřejmě že jsem nad tím přemýšlel, mně se tam strašně líbí a jak se říká – V Českých Budějovicích by chtěl žít každý! (smích) Něco na tom určitě je, ale přeci jen moje práce mi to příliš nedovoluje, na jihu nemám v podstatě žádnou, všechno se to motá kolem Prahy, popřípadě Brna. Pokud bych se tam vracel, možná bych tam koupil nějakou chalupu. Ale žít tam v baráku a dojíždět 150 km, to je pro mě v současnosti jaksi nereálné.
Když si vezmeme váš režim dnes, Tvoje tvář vás bude zaměstnávat ještě nějaký ten týden a to množství rolí v muzikálech – kde vlastně v současnosti všude hrajete, tančíte a zpíváte?
Když to vezmu v rámci muzikálu, tak v divadle Broadway hraji Muže se železnou maskou, Angeliku, Tři mušketýry, v Kongresovém centru je to Mamma Mia, v Hybernii, tam se teď vrací Sněhová královna, k tomu Přízrak Londýna, v Brně jsou to Děti ráje, po Novém roce Kleopatra a také tu hostujeme s Angelikou. Potom samozřejmě kapela, teď jsme zrovna ve studiu a točíme první singl, který chceme vydat do konce roku. Tvoje tvář, to je teď pět dní v týdnu. A ještě nesmím zapomenout na big band v Českých Budějovicích, o kterém jsem mluvil, ale to jenom, když je náhodou čas, zajedu se za klukama odreagovat.
Ještě zpátky k bydlení – když máte takhle strašně nabitý program a určitě spoustu kamarádů a aktivit k tomu, ohřejete se doma vůbec? Má smysl si za těchto okolností pořizovat vlastní byt?
(smích) Někde se vyspat musím, ve studiu se mi spát nechce a v autě taky ne… Ráno se tam probudím a večer si tam chodím lehnout.
Nejdůležitější na bydlení je pro vás v tuto chvíli tedy zřejmě vlastní postel…
Přesně tak. A také lednička! (smích) To má asi každej chlap… Když přijdu domů nebo když ráno vstanu, vždycky se do té bílé krabice podívám.