9°C
Někteří čtyřnozí miláčci jsou skoro televizní maniaci. Když jejich majitel pustí dokument o přírodě, už je od obrazovky neodtrhne. Někteří peskaři si dokonce zvykli nechávat televizi puštěnou, i když nejsou doma. Jejich chlupáč se tak aspoň zabaví.
Takovýto zájem jste zatím u svého čtyřnohého společníka nezpozorovali? Není divu. Zájem o televizi je do značné míry dán rasou psa. Tedy tím, k čemu byl pes vyšlechtěn.
»Telka« baví hlavně ty, kteří se při své práci spoléhají především na zrak, což jsou třeba teriéři, chrti, vlkodavové nebo barzojové. Při pohybu na obrazovce se v nich může probouzet jejich lovecký instinkt, a tak se někdy rozštěkají nebo se snaží pronásledovat »kořist«.
Mnozí se nikdy nepoučí. „Je-li lovecký instinkt u psa dominantní, jeho chování se učením příliš nezmění,“ konstatuje Bjarne Braastad z Norské univerzity věd o životě.
Jiná plemena jako bíglové, baseti, jezevčíci či polští ohaři zrak příliš používat nemuseli, protože byli vyšlechtěni ke stopování. Z těch nikdy gaučoví povaleči sledující »bednu« nikdy nebudou.
„Většina psů se orientuje hlavně čichem,“ vysvětluje Malcolm Welshman, někdejší veterinář Londýnské zoo, v Daily Mailu. „Co vidí na obrazovce, proto mnohé nebude zajímat moc dlouho.“
Když však nezacítí žádný pach, přestanou obrazu v televizi věřit. Vědci z Univerzity středního Lancashire však tvrdí, že psy zkrátka televize až tak nezajímá. „Je to zábava daleko slabší než toulání se, jídlo, pití, spaní a hračky.“ Psi, kteří se tedy zdají být závislí na televizi, to patrně jen odkoukali od svých pánů.
Ale pozor! Televize vůbec není stavěná pro psy, jejichž vidění světa je naprosto odlišné od toho lidského. V prvé řadě, psi vidí pouze odstíny žluté a modré, což neplatí pouze pro televizi.
Psí zrak je také o mnoho rychlejší než ten lidský. Dříve televize zobrazovala okolo 25 až 30 snímků za vteřinu. To by se však psovi jevilo spíš jako prezentace obrázků i s černými přechody mezi snímky, protože ten by potřeboval asi tak 70 snímku za vteřinu.
Nové přístroje s vysokým rozlišením už psům nabízí lepší zážitek. Mívají totiž frekvenci 50 Hz či vyšší.
Pes na rozdíl od člověka nevidí tak ostře. U očaře by na tabulce zvládal jen asi třetí řádek odshora, zatímco zdravý člověk vidí i osmý. Co vy vidíte ostře z 20 metrů, zvládá pes ze šesti.
Pro psy také není přirozená výška kamer, které snímají svět z lidského pohledu. Tak nahoru psi koukají leda na páníčka...
Televize pro psy
Nejen, že už pro psy existuje mnoho pořadů na YouTube, ale vznikla dokonce i celá televizní stanice DOG TV. Ta vytvořila klipy kratší časové délky (asi 3 – 6 minut), které jsou zaměřeny účelově. Některé mají psy stimulovat či nabízet podněty, jiné zase uklidnit.
Psi tak mohou sledovat například pošťáka, jízdu autem nebo honičku za míčem. Vytvořit takový program je však velká věda. Tvůrci se musejí při natáčení opírat o mnoho vědeckých studií.
Pro psy už existuje řada speciálně natočených pořadů na YouTube a dokonce celá televizní stanice. DOG TV pouští kratší (3 – 6 minut) klipy, které mají různý účel: psy stimulovat či naopak uklidnit nebo nabízet podněty, o které v zavřeném bytě přicházejí.
Chlupáči tak třeba sledují honbu za mičudou, jízdu autem nebo třeba pošťáka. Všechno je to ale velká věda, programy se zakládají na řadě vědeckých studií.
