Co s tím? „U demence jde o neurodegenerativní anebo cévní postižení mozku, které je přičítáno běžnému stárnutí, ale postupně je zřetelné, že dochází k postižení tzv. kognitivních funkcí. O demenci se jedná až tehdy, když jedinec začne selhávat ve svých každodenních aktivitách - v zaměstnání, v sebeobsluze nebo sociálních vztazích,“ objasňuje psychiatr MUDr. Martin Anders. Kdy je zapomínání ve stáří projevem počínající demence? Při demenci je postižení širší, tedy nejen kognitivních funkcí, ale jsou přítomny i změny chování a selhávání v denních činnostech. Okolí zaznamená časté změny nálady (hlavně smutku, deprese), podrážděnost, neobvyklé reakce v běžných situacích nebo pro jedince neobvyklých „výpadků“. „Mění se povahové vlastnosti jedince, který se stává více sebestředným a ztrácí ohledy k ostatním. Problémy s pamětí se mohou objevit až později,“ upřesňuje lékař s tím, že při zaznamenání popsaných příznaků je doporučeno navštívit v doprovodu blízké osoby lékaře, nejlépe psychiatra.

Nemoc zastavit nelze

Bohužel, neexistuje léčba, která by demenci zcela zastavila nebo vyléčila. Existují léčiva, která mohou pomoci tím, že proces degenerativních změn zpomalí a umožní lépe využít kapacitu oslabeného mozku. Čím dříve se s léčbou začne, tím lepší jsou vyhlídky na stabilizaci stavu a oddálení pokročilejších fází nemoci.

Je možné se demenci bránit?

Na rozvoji demence se kromě genetických předpokladů podílí i vlivy prostředí, stravování, životního stylu. „Pravidelná duševní i tělesná aktivita, racionální strava bez nadbytku tuků, s dostatkem zeleniny a vitaminů je účinnou prevencí,“ doporučuje psychiatr MUDr. Martin Anders.