7°C
Mýtus první: Půst je hladovka
Masopust je období, kdy se před Velikonocemi omezovala na úplné minimum spotřeba masa. „To má své pozitivní zdravotní dopady například na odlehčení ledvinám, játrům, pozastavení nástupu dny nebo zlepšení hladiny cholesterolu v krvi. Jde vlastně o úklid a uzdravení organismu v tom nejlepším slova smyslu,“ uvedl Pavel Suchánek z Institutu dietologie a výživy v Praze. Půst je omezení příjmu energie a přidání vlákniny, vitaminů a minerálních látek do stravy.
Mýtus druhý: Půst je vhodný pro každého
Naopak existuje velké množství výjimek, půst není vhodný pro osoby nemocné zejména cukrovkou, kolísavým krevním tlakem, onemocněním trávicího traktu, u nich by mohlo dojít je zhoršení zdravotního stavu. Nedostatek bílkovin z masa je také nevhodný pro děti, dospívající, těhotné a kojící ženy.
Mýtus třetí: Za hubnutí může omezení tuků
Opak je pravdou. Hladovějící tělo se ihned začne zbavovat svalů a snižuje tak množství energie, které bychom měli každý den sníst. Nedostatek tuků vede k nedostatku nejen v tucích rozpustných vitaminů, ale i k přebytku sacharidů ve stravě a k vysokému glykemickému indexu stravy, což povede k stále většímu pocitu hladu. Tělo vděčné za každou i minimální porci jídla, si začne okamžitě vytvářet zásoby na horší časy a živiny začne ihned ukládat do tuků. Hladověním dokonce dochází k nastartování tzv. spořícího metabolismu, který dál blokuje hubnutí. Proto bychom měli jíst menší porce ale o to častěji.
Mýtus čtvrtý: Hladovkou rychle zhubnu
Bohužel, hladovění nevede ke spalování tuků, ale tělo naopak použije jako zdroj energie svaly a svalový glykogen, tedy svalový cukr. Ten navíc na sebe váže vodu, takže každé hladovění, ale i omezení příjmu potravy sebou nese výrazné odvodnění. Trochu matematiky: 1 kilogram tuku obsahuje tolik energie, jako kolik spotřebujeme na 4,5 dne. Je tedy nesmysl zhubnout 2 kila tuku za týden, navíc ještě nastartujete spořící metabolismus a tedy dojde k odvodnění, odbourání svalů a zpomalení metabolismu, což nakonec vede k výraznému jojo efektu.
Mýtus pátý: Jíme jen syrovou zeleninu
Zelenina se v období půstu konzumuje především v zeleninových polévkách, protože období před velikonocemi je obdobím zimy, tak potřebujeme zahřát organismus, nikoliv jej ochlazovat. Je také známo, že některé druhy zeleniny jsou stravitelnější a získáme z nich více zdraví prospěšných látek právě tepelnou úpravou, například lykopen z domácího kečupu, beta karoten z dušené mrkve, kysané zelí. Vhodné je tedy střídání vařené, dušené, kysané i krouhané zeleniny.
Kde se vzal masopust?
Masopust je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust. V letošním roce připadá termín masopustního úterý na 4. března.
Co se baští?
Období masopustních radovánek je právě v plném proudu. Masopust, na Moravě označovaný jako Fašank, je už od pradávna považovaný za svátek jídla a hodování, než přijde postní období. Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly koblihy smažené na másle. Na stole ovšem nemohly chybět ani boží milosti, klobásy, slanina a pochopitelně pálenka.
