Stejně jako volíme pořadí jídel od lehkých pokrmů, které nás mají navnadit, po ty těžší, abychom zážitek uzavřeli sladkou tečkou, u vín platí podobná pravidla.

Moravská a česká vína vynikají kromě své kvality také mimořádnou rozmanitostí, což nám dává obrovský prostor pro experimentování. Jako aperitiv nemůže ublížit šumivé víno. Na začátek menu bychom měli raději sáhnout po suchém sektu, tedy s označením brut. Dále bychom měli volit lehčí suchá vína, která nás neomámí intenzivní vůní a plnou chutí, abychom byli schopni rozeznat jemné chuťové nuance servírovaných předkrmů. K těžším výraznějším jídlům pak přidáváme na aromatičnosti i u vína. Po bílých by byla škoda neokusit alespoň sklenku stále populárnějších moravských nebo českých růžových vín. Jsou svěží, dobře pitelná a báječně nás připraví na nejvydatnější část hostiny – sytý hlavní chod, často tmavá masa. K červenému masu volíme lehčí červená vína, ale u zvěřiny či tučnějších jídel nemusíme váhat nad mohutnějšími vyzrálými červenými.

Zvolit správnou kombinaci jídla a vína nebývá vždy jednoduché
Autor: archiv Vinařský fond

Sladká tečka opět ladí s vínem a platí zde „ke sladkému sladké“. A tečka je to v pravém smyslu i u vína, protože skvosty z produkce našich – slámová či ledová vína, ochutnáváme jen po troškách.

Ale jako všude jinde platí, že pravidla jsou od toho, aby se porušovala. Experimentujte, kombinujte a pijte to, co vám chutná a přináší největší radost.

Více o našich vínech na: www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz.