„Byli jsme s Tomášem doma, každý v jiné místnosti. Najednou jsem slyšela, jak ze svého pokojíku bouchá na stěnu. Šla jsem za ním a zvláštně mluvil. Po chvíli se ale vše spravilo. Vůbec by mě nenapadlo, že to byl záchvat epilepsie,“ popisuje Jitka, maminka Tomáše.
Za 14 dní však její syn prodělal další záchvat, tentokrát mnohem intenzivnější. „Doma s ním byla v tu chvíli moje dcera, která mu zachránila život. Spadl v kuchyni na zem a měl křeče. Snažila se mi dovolat, měla jsem ale zrovna službu v nemocnici, a nemohla jsem vzít telefon. Zavolala proto záchranku,“ říká Jitka.
Pády na zem a poranění
Tomáš si celou událost moc nepamatuje. „Vybavuji si jenom, že na mě mluvili záchranáři a pak mě nakládali do sanitky,“ vzpomíná. Zdravotníci ho převezli do Fakultní Thomayerovy nemocnice, kde ho hospitalizovali. Že má epilepsii, jejímž spouštěčem mohl být covid, sdělili lékaři rodičům a Tomášovi po několika dnech. „Chvíli nám trvalo, než jsme se s tím vyrovnali. Náš syn je ale velký bojovník. Od začátku k epilepsii přistupoval tak, že se dá léčit,“ přibližuje Jitka.
Prvotní léčba nezabírala a epileptické záchvaty se opakovaly. Přicházely nečekaně – Tomáš při nich vždy bez jakéhokoli varování spadl v bezvědomí na zem, a často se tak poranil. „Záchvaty jsem několikrát prodělal ve škole i na tréninku házené, kterou hraji. Spolužáci, učitelé a spoluhráči ale ode mě věděli, že mám epilepsii, a při záchvatech mi vždy dokázali pomoci,“ říká Tomáš, který letos maturuje na střední průmyslové škole.
Nejhorší bylo, když ho záchvat zastihl na ulici, kde byl v tu chvíli sám. „Tomáš několikrát upadl na chodníku a nikdo mu nepomohl. To pro nás byly děsivé okamžiky,“ popisuje jeho maminka.
Pomohlo specializované centrum a pes Don
Po dvou letech neúspěšné léčby si Tomáše převzala do péče MUDr. Jana Zárubová z Centra pro epilepsie Motol. Poté co Tomášovi upravila léčbu, četnost jeho záchvatů výrazně klesla. „Paní doktorka s námi vše probrala a řekla nám, že by Tomášovi hodně pomohl asistenční pes, který by na jeho záchvaty dokázal upozornit i v době, kdy je Tomáš sám,“ říká Jitka.
Organizace, která se specializuje na výcvik psů pro nemocné a k asistenci Tomášovi vybrala hladkosrstého retrívra Dona. Společně absolvovali roční výcvik. Od září roku 2024 má Tomáš psa natrvalo u sebe. „Je to skvělý parťák. Všude mě doprovází. Už když jsem ho viděl poprvé, byl výborně vycvičený. Naučil se ale ještě spoustu dalšího, v případě záchvatu umí například u nás doma vyhledat a zmáčknout speciální rescue tlačítko, které rozešle výstražnou SMS mamince a tátovi,“ popisuje Tomáš.
Pokud by měl záchvat mimo domov, Don si k Tomášovi přilehne a kolemjdoucí upozorní na problém svou žlutou vestou s výrazným nápisem asistenční pes epileptika. „Tomáš díky Donovi nikdy není sám. Je to pro nás velká úleva,“ říká jeho maminka. Velmi si váží i péče paní doktorky Zárubové. „Tomáš k ní chodí na pravidelné kontroly. Jsme moc rádi, že upravená terapie funguje. V loňském roce měl syn jediný záchvat,“ doplňuje.
Pozitivní sportovec
Tomáš se v současné době připravuje na maturitu a přijímačky na vysokou školu. Funguje téměř bez omezení. „Mým velkým koníčkem je sport, kterému se mohu dál věnovat. Dřív jsem se často i potápěl. To je teď snad jediná činnost, které se musím vyhýbat,“ podotýká Tomáš a dodává, že z epilepsie není potřeba dělat si velkou hlavu. „Snažím se brát všechno pozitivně a žít naplno. Jsou mnohem horší nemoci,“ uzavírá.
80 tisíc pacientů
Moderní léčbou lze u většiny ze zhruba 80 000 pacientů s epilepsií dosáhnout úplného vymizení záchvatů. Lidé, u nichž se dosud nepodařilo dostat nemoc pod kontrolu, by měli navštívit specializovaného neurologa nebo některé z center pro epilepsie, kde odborníci dokážou přesněji zmapovat příčiny nemoci a nastavit cílenou léčbu. Lékaři to připomínají u příležitosti Mezinárodního dne epilepsie, který připadá na 10. února.
Epidemiolog Smejkal v Blesku: Covid je v Česku na prudkém vzestupu! Bára Holá