Truhlařina je krásná práce

Karel zasvětil svůj profesní život dřevu. Když se mu naskytla příležitost seberealizace jako truhláře v rodinné firmě, dlouho neváhal. Navíc později firmu převzal. „Všechno fungovalo dobře do chvíle, než se začaly kupit nezaplacené zakázky. I když jsem měl nastavený systém záloh, nestačilo to, zákazníci nedopláceli zbytek. A často to byli lidé, které jsem dlouho znal,“ popisuje své původní nadšení pan Karel. Bohužel došlo na nejhorší. Peníze stále nepřicházely a zkušený truhlář po několika měsících bez jedné větší uhrazené faktury ztratil trpělivost.

Rozhodl se svého zákazníka zažalovat o náhradu škody. U soudu se Karel setkal s pochopením – byla mu přiznána pohledávka ve výši bezmála 56 000 korun. Uhradil tedy zhruba 12 000 korun za soudní poplatky spojené s vydáním platebního příkazu, a doufal, že se situace konečně obrátí k lepšímu.

Nestalo se tak. Karlův zákazník totiž ukončil veškeré své podnikání a přihlásil se na Úřad práce. „Nevěděl jsem, co dělat. Manželka je na mateřské a na mě zůstala starost o zajištění celé rodiny. Šokovalo mě, když jsem zjistil, že můj zákazník očividně netrpěl nouzí, jezdil v drahém automobilu a přes známé jsem věděl, že byl opakovaně na drahé dovolené. Přesto všechno se ke mně dostávaly jenom srážky z jeho podpory v nezaměstnanosti. Nějakých 61 korun měsíčně,“ kroutí hlavou Karel.

Volání o pomoc

Pan Karel požádal o pomoc Exekutorskou komoru ČR. Exekutoři pohrozili dlužnému zákazníkovi mobiliární exekucí, které se zalekl. Nejprve přistoupil na splátkový kalendář a jeho platební morálka se zlepšila. Další posun přišel v červnu – dlužník si našel oficiálně zaměstnání, způsob vymáhání dluhu přešel do standardního režimu srážek ze mzdy a Karlova pohledávka tak byla saturována pravidelným měsíčním odvodem ve výši 2650 korun.

„Ta částka už mi dávala smysl. Byla pro nás v podstatě existenčně důležitá,“ zdůrazňuje Karel. Situace se ale měla opět zanedlouho změnit. V účinnost totiž vešla nová legislativní pravidla týkající se právě exekucí formou srážek ze mzdy. „Nová pravidla celou situaci postavila úplně na hlavu. Původní částka se několikanásobně snížila. Teď mi každý měsíc chodí přibližně jen 150 až 300 korun.“

Co se chystá?

Karel naráží na debatu, která se momentálně vede ve Sněmovně ohledně navrhovaných změn exekučního řádu. Tímto způsobem by mělo dojít k uzákonění rozsáhlého katalogu výjimek pro dlužníky, k okleštění pravomocí exekutorů při mobiliárních exekucích, nebo zpoplatnění srážek ze mzdy.

Proti této novele důsledně brojí Exekutorská komora ČR v čele s jejím prezidentem Vladimírem Plášilem. Upozorňuje, že na bezmoc exekutorů nejvíce doplatí právě drobní věřitelé jako je pan Karel, pro které je efektivní vymáhaní dluhů jedinou zárukou udržení vlastní životní úrovně.

„Dlouhodobě navrhujeme ustanovení mezirezortní pracovní skupiny, která bude plně obeznámena se stávající situací a bude zastávat roli kvalifikovaného poradního orgánu v procesu legislativních změn,“ navrhuje společný postup šéf exekutorů. Doufá, že se tak podaří legislativní postup sjednotit, a přistoupit k němu koordinovaně tak, aby byla šetřena práva věřitelů, a zároveň poskytnuty úlevy dlužníkům jen v těch případech, které se zakládají na faktických důvodech hodných zvláštního zřetele.