Tato odpovědnost však není neomezená. Vlastník chodníku se může odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že nebylo v mezích jeho možností závadu odstranit, ani na ni náležitě upozornit. Zároveň odpovídá jen za ty závady, které nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném okolnostem (např. aktuálnímu počasí a jeho důsledkům). Zákon zároveň dává možnost, aby obce nařízením stanovily úseky chodníků, na kterých se schůdnost neudržuje (zpravidla značením ve smyslu "při sněhu a náledí se cesta neudržuje"). Ačkoli lze předpokládat, že počet těchto cedulek se v obcích zvýší, mohou tak obce činit pouze u těch cest, které mají, slovy zákona, "malý dopravní význam". Protože však zákon zároveň nestanoví výslovnou povinnost k udržování schůdnosti (odklízení sněhu), mohou se obce de facto rozhodnout, zda ponesou riziko povinnosti k náhradě škod plně, omezeně (údržbou cest v mezích jejich možností s nadějí na zproštění odpovědnosti), nebo dílčím způsobem (např. za pomoci speciálního pojištění).

Lze předpokládat, že s ohledem na výše uvedené možnosti zproštění odpovědnosti (liberace), budou související spory relativně složité a zásadně závislé na konkrétních místních a časových okolnostech. V takových sporech bude klíčovou úlohu hrát důkazní situace obou stran. Ačkoli představa, že s vymknutým kotníkem by poškozený měl v prvé řadě fotografovat místo úrazu a sbírat kontaktní údaje na svědky, zní absurdně, nelze toto zcela opomíjet.

S ohledem na výše stručně popsanou zákonnou úpravu, obsahující několik klíčových, avšak nezbytně vágnějších termínů, bude v dalších letech, nebo spíše zimách, záležet na výkladové praxi soudů, která odpovědnost a z ní odvozené povinnosti obcí omezí, nebo rozšíří.

Více informací najdete na www.das.cz nebo infolince 800 10 55 10