Přes Ukrajinu do Evropy putuje 80 procent ruského plynu, který pokrývá přibližně čtvrtinu evropské spotřeby, což je 120 miliard metrů krychlových plynu ročně.

JAMAL

Do Německa a Polska proudí ruský plyn i jamalským plynovodem, který vede přes Bělorusko. Jeho kapacita je 30 miliard metrů krychlových plynu ročně. Tento plynovod byl měl být kompletně dokončen v roce 2010 a poté by se jeho roční kapacita měla navýšit na 67 miliard metrů krychlových plynu. Jedna z jeho částí by se měla napojit i do jižní části Evropy.

BLUE STREAM

Třetí cestou, po které proudí ruský plyn do Evropy, je plynovod Blue Stream, který vede z Ruska přes Černé moře do Turecka. Jeho roční kapacita je 16 miliard metrů krychlových plynu.

Jaké projekty se plánují

KASPICKÝ PLYNOVOD

Na výstavbě plynovodu kolem Kaspického moře do Ruska se dohodly dohodly Rusko, Kazachstán a Turkmenistán v roce 2007, dokončen by měl být v roce 2010. Jeho kapacita by měla být deset miliard metrů krychlových plynu.

NABUCCO

Plynovod, který by měl být dokončen v roce 2013, by měl přinést do Evropy ročně 30 miliard metrů krychlových plynu z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska. Na jeho výstavbě se podílí konsorcium firem v čele s rakouskou firmou OMV. Projekt se vypořádává s řadou překážek, situaci mu navíc komplikují konkurenční plynovody South Stream a Nord Stream.

NORD STREAM

Měl by být položen na dně Baltského moře a přímo spojit Rusko s Německem. Většinovým vlastníkem plynovodu je ruský plynárenský monopol Gazprom, dalšími partnery v projektu jsou německé společnosti BASF a E.ON a nizozemská Gasunie. Podmořský plynovod o délce 1200 kilometrů povede z ruského Vyborgu do německého Greifswaldu a jeho roční kapacita by měla být 55 miliard metrů krychlových plynu.

Na Nord Stream by se měl napojit plynovod Gazela, který přes ČR propojí jižní Německo s plynem z Nord Streamu. Gazela propojí dvě větve tranzitního plynovodu z Hory Svaté Kateřiny do Rozvadova na hraniční předávací stanici Waidhaus.

SOUTH STREAM

Rusko-italský plynovod, na jehož výstavbě se podílí Gazprom a italská společnost Eni. Plynovod povede pod Černým mořem z přístavu Novorosijsk na bulharské pobřeží, odkud bude pokračovat do Itálie. Rusko se také dohodlo, že prodlouží plynovod do Srbska a vystaví zde obrovskou zásobárnu. K plynovodu se také připojí například Maďarsko. Jeho kapacita by měla být 31 miliard metrů krychlových plynu ročně.

Odkud pochází evropský plyn?

Domácí zdroje (včetně Norska) - 61 procent
Rusko - 24 procent
Alžírsko - 11 procent
Ostatní - čtyři procenta