Jaký máte k autům vztah. Dokázal byste se bez automobilu obejít?

Jako asi každý chlap mám k automobilům a motorkám blízko. A jestli bych se bez auta obešel? Asi ano. Ale vzhledem k tomu, že do Prahy dojíždím z Uhříněvsi, musel bych jezdit autobusem, vlakem a metrem. Automobil je proto pohodlnější i rychlejší. Často se totiž vracím z divadla domů až v ranních hodinách, což by bez auta bylo mnohem obtížnější.

Jaký typ vozidla vám nejvíc vyhovuje?

Upřímně, nejvíc mi teď vyhovuje moje malé autíčko. Baví mě, že se nemusím prát s žádnou obrovskou váhou, jako je to třeba u velkého džípu.  Tohle má nějakých sedm set kilo, což je úplně úžasné. Máte pocit, jako když jedete v motokáře nebo v bugině. Můžu s ním myškovat, nemusím brzdit, akcelerovat, zkrátka super jízda.

Muži většinou sní o rychlém sportovním autě. Je to i váš případ?

Tyhle placky úplně nemusím. Já jsem si vlastně už svůj sen splnil, tři roky mi skvěle sloužil velký offroadový terénní vůz, naprosto bezporuchový. Jedinou nevýhodou byla velká spotřeba paliva. 

Takže máte teréňák i malé městské auto?

Teď s Gábinkou čekáme každým dnem narození dcerky Terezky. Takže jsem musel řešit i koupi rodinného automobilu. Velký terénní vůz jsem prodal a pořídil menší typ, sportovnější a víc holčičí. Ovšem bezpečný a pohodlný.

Vyzkoušel jste si někdy pořádně adrenalinový závod?

Spíš na motorkách, třeba v poušti v Maroku nebo závody na bikroskách se silničními koly. Úžasná byla i jízda na motokárách, kde jsme zdolávali mokrý terén. Je zajímavé i poučné vyzkoušet si, co takové vozítko vůbec dokáže, jaké má limity.

Jezdíte autem i na dovolenou?

Pokud je to někam za exotikou, tak je rychlejší letadlo. Kamkoliv ale přijedu, okamžitě hledám půjčovnu aut. Nebaví mě totiž dřepět po celou tu dobu jen na hotelu. To je pro mě nemyslitelné. Když jsem byl třeba v Egyptě, zašel jsem hned do půjčovny v Hurgadě, a jel se podívat k Nilu. Vzal jsem si s sebou nůž a vodu, jel tři sta kilometrů až do Luxoru a zase zpátky.  Pouští, po dálnici i úplně zapomenutými cestičkami. Byl to úžasný výlet!

Dokážete si auto sám opravit?

No. Vyměním kolo a zvládnu nějaké ty uživatelské věci. Do motoru vás to ale stejně nepustí. S tím si musí poradit v servisu.

Zmínil jste se, že dojíždíte do divadla. Kde právě hrajete?

Mojí domovskou scénou je momentálně Hudební divadlo Karlín. Účinkuji tu v muzikálech Jesus Christ Superstar, dvě role mám v Aidě, hraji i v The Addams Family a Mamzelle Nitouche.  Mám tady vlastně pět rolí, což je někdy schizofrenní, ale dá se to zvládnout.

Muzikálových rolí máte na svém kontě pěknou řádku. Která vám nejvíc sedla, kterou jste si nejvíc užil?

Určitě roli Jidáše v muzikálu Ježíš. Je to možná nejtěžší zpívání v muzikálové oblasti vůbec. Role Jidáše je hezky emočně napsaná, a to mě fakt baví nejvíc!

Bavila by vás i činohra?

Mě by bavila, ale nikdo mi tu šanci zatím nedal. Ono herectví je potřeba vystudovat. A já jsem spíš takový, že když se něco začnu navážno učit, tak mě to přestane bavit. Všechno totiž musím mít jako koníčka, za kterého ale samozřejmě dostanu zaplaceno (smích).

Hrajete, zpíváte. To ale není všechno. Jste i úspěšný hudební skladatel. Kde berete inspiraci?

Skládáním se zabývám úplně nejdéle, vlastně už od svých jedenácti let. Nápady se většinou rodí v noci.  Například téma k filmu Kajínek. Okamžitě jsem musel vstát, zajít do studia a tu myšlenku zpracovat. Přehraji si to na piáno, na diktafon a pak to rozpracuji a udělám finální podobu. A inspirace? Možná to bude znít jako klišé, ale opravdu ji hledám v přírodě.

V čem konkrétně?

Nejvíc mě inspiruje obloha, krásná, obrovská a pokaždé jiná. Já miluji mraky a vůbec přírodní živly. Když prší, je vítr..., vždycky přijde i nějaká melodie.

Pocházíte z hudební rodiny. Jsou rodiče i vašimi prvními kritiky?

Stoprocentně!  Maminka je zpěvačka a táta textař. Takže cokoliv složím, dám to nejdříve poslechnout jim. Jejich názor je opravdu profesionální.

Stíháte se věnovat i vlastní  kapele?

Kapelu jsem dal momentálně trošku k ledu. Připravuji totiž turné po českých divadlech. Projekt jsem odstartoval letos v dubnu právě v Karlínském divadle. Jde o převzaté písničky, filmové a muzikálové melodie s malým symfonickým orchestrem. Představení v duchu Jede, jede Noid a zpívá. Veškerou energii chci teď věnovat turné po divadlech a rokenrol musel jít stranou.

Jste sice ještě mladý a plný síly. Ale nějaký relax být musí. Jak nejraději odpočíváte?

Když přijdu večer domů, tak si rád pustím Chalupáře nebo Homolky a u toho usínám. Pokud jde o aktivní odpočinek, baví mě thajský box, občas si dám posilovnu a snažím se zabavit i různými koníčky. Tak třeba příští týden budu točit videoklip jedné kapele. Musel jsem si půjčit profesionální kameru. Jen tak mimochodem, ještě jsem ji nikdy nedržel v ruce, takže to bude velká legrace. Už se na to ale hrozně těším!