V roce 1959 Nils Bohlin, konstruktér společnosti Volvo, vynalezl tříbodový bezpečnostní pás. Dodnes, i v éře airbagů, radarových systémů varujících před možnou srážkou, či dokonce samostatně brzdicích systémů při selhání řidiče, je bezpečnostní pás nejdůležitější ze všech bezpečnostních prvků zavedených do výroby ve 120leté historii automobilismu.

Potvrdil to například již před čtvrtstoletím německý patentový registr, který tříbodový bezpečnostní pás v roce 1985 zařadil mezi osm patentů s největším významem pro lidstvo za posledních sto let (1885 až 1985).

Průkopníci z Volva

Firma Volvo si cíl zlepšit bezpečnost cestujících ve svých vozech při nehodách dala již na počátku 50. let minulého století. Její pracovníci vymysleli například teleskopický sloupek řízení, čalouněnou palubní desku či úchyty pro dvoubodový bezpečnostní pás na předních sedadlech. Jenže ten měl přezku, která způsobovala zranění měkkých orgánů. Na to doplatili i někteří členové rodiny samotného prezidenta společnosti Volvo Gunnara Engellaua.

Bohlin si byl vědom, že je zapotřebí při nárazu udržet v sedadle horní i dolní část těla cestujícího. Docílil toho jedním pásem vedeným přes hrudník a druhým přes boky. Navíc chtěl, aby bylo možné pás zapnout pouze

jednou rukou. Realizace byla velmi rychlá. Již v roce 1959 byl patentovaný tříbodový bezpečnostní pás představen v modelech Volvo Amazon (120) a PV 544 určených pro severský trh. Dnes jsou samozřejmě bezpečnostní pásy montovány na všechny sedačky uvnitř vozu, a navíc jsou vybaveny předpínačem. Ten zajistí, že v okamžiku nárazu je tělo pasažéra co nejvíce přitisknuto k sedačce.

Kdo byl Bohlin?

Inženýr Nils Bohlin se narodil v roce 1920 ve švédském Härnösandu. Svou kariéru zahájil v roce 1942 jako letecký inženýr ve fi rmě Svenska Aeroplan Aktiebolaget (SAAB). V roce 1955 byl pověřen vývojem vystřelovacích sedaček a dalších systémů pro bezpečnost pilotů. Paradoxně se Bohlin zajímal také o přesný opak předmětu svého výzkumu – o to, jak pro tělo zajistit maximální bezpečnost při extrémním zpomalení. Také proto ho v roce 1958 přivedl tehdejší prezident fi rmy Gunnar Engellau do funkce bezpečnostního konstruktéra Volva.

DALŠÍ BEZPEČNOSTNÍ PRVKY:

- Airbagy

Airbag vynalezl John W. Hetrick v roce 1952. Aby však mohl fungovat, musel se nejprve vyvinout senzor pro detekci nárazu. To se stalo až ve druhé polovině 60. let, a teprve v roce 1972 se na trhu objevil první vůz vybavený airbagem. Byl to Chevrolet Impala.

Po dalších 20 letech se do Volva 850 začaly montovat boční airbagy, hlavové airbagy zavedla do výroby fi rma BMW před 10 lety. Vloni Toyota oznámila, že v novém modelu IQ bude i zadní airbag chránící hlavy cestujících na zadních sedadlech před nárazem zezadu.

- Programové deformační zóny karoserie

Dnes je již obvyklé, že díky poznatkům z crash testů, počítačových simulací i zdokumentovaných skutečných dopravních nehod, se při konstrukci vozu počítá s tím, kam převést energii při různých typech nárazů.

Proto jsou také různé části karoserie vyrobené z různých typů oceli, případně hliníku či plastů. Nejpevnější materiál je pochopitelně v předním a středním sloupku karoserie, které se nesmí deformovat, aby tělo řidiče nepřišlo do styku s tvrdými díly.

- Aktivní bezpečnost

Nová auta bývají vybavena řadou vymožeností, které mohou zabránit nehodě. Nejznámější je ABS, které nedovolí zablokování kol a tím i smyku při intenzivním brzdění. Stabilizační systém (ESP) zase i při rychlém vjetí do zatáčky díky přibrzdění těch správných kol dokáže vyrovnat počínající smyk.

Dražší automobily jsou vybaveny i dalšími prvky, například:

● kamerou sledující zda řidič neusíná

● radarem, který udržuje odstup od auta jedoucího vpředu

● systémem varujícím před opuštěním jízdního pruhu

● systémem varujícím před autem jedoucím v mrtvém úhlu