Poukázal na to ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), který Jandákovu žádost označil za nesmyslnou vzhledem k tomu, že návrh předkládá vláda, nikoli veřejná ochránkyně práv.
Jandák totiž navrhl, aby poslancům přišla na příští schůzi vysvětlit přímo Šabatová, "proč si stojí za tím, že chce rozšířit své pravomoci". "Z jejích úst kdybychom to slyšeli, bylo by to lepší," řekl poslanec. Šabatová již dříve novelu podpořila. Mohla by získat právo navrhovat ústavnímu soudu zrušení zákonů a podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci.
"Sněmovna řekla, že radši si poslechne vysvětlení od paní ombudsmanky, než od vás," reagoval na Dienstbierovy námitky předseda Úsvitu Tomio Okamura. Označil to za důkaz toho, že ministr je zbytečný, a vyzval ho k rezignaci. Ministr na to nereagoval, v jednacím sále se přel se svými spolustraníky. Předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák si pak vyžádal přestávku na jednání klubu do konce jednacího dne.
Jandákův návrh na odklad následoval poté, co poslanci TOP 09 a ODS navrhovali zamítnutí novely. Ombudsman by podle nich dostal příliš vysoké pravomoci. Argumentovali tím, že navrhovat zrušení zákona může jako jednotlivec zatím pouze prezident, přičemž institut veřejného ochránce práv není na rozdíl od hlavy státu zakotven v ústavě.
Veřejný ochránce práv nyní nemůže Ústavní soud žádat o posouzení a případné zrušení sporných zákonů či jejich paragrafů. Při své činnosti ale naráží na sporná ustanovení norem, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem. Na Ústavní soud se nyní může obracet přímo jen prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů. Za určitých podmínek i vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká.
Ombudsmanka či ombudsman by mohli nově podle vlády podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Nyní se může na soud obracet jen oběť. Vyřešení jejího případu soudní cestou podle zdůvodnění v návrhu ale nezaručuje, že se diskriminační jednání odstraní plošně. Zákaz nerovného přístupu k jedné osobě totiž nezakazuje pokračovat v takovém zacházení s dalšími lidmi.
