"Můžeme mít různý pohled na karikatury časopisu Charlie Hebdo. Jsem si jist, že také v EU je někdo, kdo nesouhlasí s tím, co říkají. Ale budeme bránit jejich právo to říkat. Pro Evropu je to otázka základních hodnot," prohlásil Tusk.

Turecký ministerský předseda se dnes před odletem do Bruselu přitom nechal slyšet, že svoboda slova nedává právo na urážky. Titulní obálku aktuálního čísla časopisu, která zobrazuje proroka Mohameda, označil za provokaci. Po setkání s Tuskem pouze poznamenal, že v Evropě bychom navzájem měli respektovat všechny své významné hodnoty.

"Evropský kontinent byl a je multikulturní," připomněl turecký premiér. Ankara podle něj nechce v Evropě vidět žádnou formu extremismu, ať jsou to teroristické útoky radikálů nebo "exkluzivistické" demonstrace hnutí, jakým je třeba německá Pegida.

Ještě před schůzkou s Tuskem vystoupil Davutoglu v Bruselu na akci pořádané organizací Přátelé Evropy. Tam připomněl množství útoků z poslední doby na mešity v evropských městech.

Tusk ocenil významnou humanitární podporu Turecka těm, kdo museli v posledních měsících utéct před syrskou krizí právě do této země. "Potvrdil jsem evropské odhodlání poskytovat další politickou i praktickou podporu," podotkl unijní prezident.

Davutoglu ovšem ve své odpolední přednášce Evropu za její přístup k syrským uprchlíkům tvrdě zkritizoval. "Každý den musíme dělat tvrdá a složitá rozhodnutí, například zda přijmout lidi z (syrského města) Kobani, jak pomoci. Byli jsme za řešení kritizováni. Ale kde jsou dnes lidé z Kobani? V Německu? V Belgii? Ne, jsou v Turecku a je jich 200.000. Polovina přišla v jednom dni," upozornil. Kobani bylo koncem loňského roku cílem soustředěných útoků bojovníků IS.

V Turecku bylo podle agentury OSN pro uprchlíky na konci loňského roku přes 1,5 milionu uprchlíků. Davutoglu zdůraznil, že potřebným jeho země hranici uzavírat nebude, v některých městech ale podle něj už uprchlíci převažují nad domácím obyvatelstvem.

Turecko nevstoupilo do žádné z leteckých koalicí, které pomáhají bojovat proti radikálům v Iráku a Sýrii. Odmítlo také poskytnout pozemní jednotky do Sýrie, dokud totéž neučiní také jiné země.