Zřizovatelem by měl být podle něj Moravskoslezský kraj a Institut pro studium Hedvábné stezky, který Majer zakládá. Majer totiž Jantarovou stezku vnímá především jako prodloužení té Hedvábné z východní Asie do střední Evropy a severských zemí. "Takové muzeum ve střední Evropě chybí. Jantarová stezka spojovala dvě desítky států států od Itálie až po Estonsko a Rusko. Jednalo by se pilotní projekt, který by se věnoval studiu a prezentaci Jantarové stezky," řekl.
Rád by do projektu zapojil i město Ostrava. S představiteli magistrátu ale ještě nejednal. Schůzku oddálily komunální volby. Plánována je na leden. "Pokud se nám podaří propojit všechny tři instituce, jednalo by se o projekt evropského rázu," dodal Majer.
O dalším postupu už má jasno. Ještě během jara odstartují stavební úpravy v galerii Slezskoostravského hradu. V těchto prostorách chce Majer ještě v příštím roce zřídit menší expozici. "Začneme s krátkodobými výstavami, které budeme obměňovat. V roce 2016 by pak bylo možné stěhování do vlastních a už větších prostor," uvedl. Kde by muzeum nakonec mělo sídlit, ještě přesně neví. Má ale několik tipů. Uvažuje o výstavišti Černá louka či o průmyslovém areálu Dolních Vítkovic.
"Na úpravu prostor a jejich vybavení budeme potřebovat grant. Věříme, že s požadavkem uspějeme u Evropské unie," uvedl. Další peníze budou potřeba na provoz muzea. Malá okleštěná verze podle Majera vyjde na dva miliony ročně. Samostatné muzeum ve vlastních prostorách pak bude stát do deseti milionů korun za rok.
Muzeum se má zabývat významem i historii Jantarové stezky. Zároveň velká část bude věnována i Hedvábné stezce. "Jsme domluvení na dlouhodobých výpůjčkách z českých i zahraničních institucí. Jsme domluveni i s mnoha soukromými sběrateli. Půjde o orientální předměty, předměty z jantaru," řekl.
Jako Jantarová stezka nebo také cesta je označována prastará obchodní trasa spojující sever Evropy (pobřeží Baltu) s civilizačním centrem kolem Středozemního moře. Z Ruska vedla přes dnešní Estonsko, Lotyšsko. Litvu, Polsko, Česko, Rakousko do Itálie, Řecka a dále Egypta. Další větev vedla přes Maďarsko a Slovensko. Třebaže ze severu byl dovážen především jantar, předmětem obchodu byly i jiné suroviny jako med, kožešiny. Z jihu na sever pak putovaly luxusní výrobky středomořských dílen.
