Výbory také navrhly posílit roli územních plánů při rozhodování o poplatcích. V případě výjimky z plateb odvodů pro dopravní nebo průmyslové stavby v průmyslových zónách chtějí, aby se nevztahovala jen na stavby schválené do konce loňského roku. Předseda výboru pro dopravu Jan Hajda (ČSSD) navíc přes zásadní nesouhlas ministerstva uspěl s požadavkem, aby se podle nových pravidel zacházelo i s pozemky, v jejich případě už byla vydána územní rozhodnutí, ale zatím nebyly vyjmuty z půdního fondu. Podle Hajdy se to týká 150 hektarů v průmyslových zónách.
Osvobození od poplatků pro vynětí půdy pro stavbu krajských a obecních silnic zdůvodnili senátoři tím, že zpoplatnění by znamenalo zastavení výstavby nových regionálních silnic či místních obchvatů. Ministerstvo hájilo úlevu jen pro státní silnice s tím, že tato změna má za cíl zabránit pouze tomu, aby stát platil sám sobě.
Poplatky za zábor půdy jsou podle ekologa ze Zeleného kruhu Daniela Vondrouše jediným skutečně účinným nástrojem její ochrany před zničením. "Ty stávající nestačí. Po jejich zvýšení před pěti lety sice půda ubývá nižším tempem, stále ale každý den nevratně ztrácíme několik hektarů cenné půdy," reagoval na záměr Senátu.
Novela je především reakcí na zvýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu v roce 2011. Tehdy se platby za vynětí půdy zvýšily kvůli masivní výstavbě solárních elektráren a možným záborům zemědělské půdy. Podle vlády se tím ale zkomplikovaly některé investice.
Nově mají být zachovány současné základní sazby odvodů za vynětí. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za vynětí půdy se tak v ČR srovná s okolními členskými státy EU. Mírně zvýšit se mají platby za vynětí nejméně hodnotné půdy čtvrté a páté kategorie.
Nejkvalitnější půdu v první a druhé třídě ochrany lze odejmout z fondu jen tehdy, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu.
