Před šesti lety předvedl na zimní olympiádě v Salt Lake City trojité salto s pěti vruty. Skok, který dodnes nikdo nepřekonal. Akrobatický lyžař a olympijský vítěz Aleš Valenta (35) loni svou sportovní kariéru pověsil na hřebík. Dnes se věnuje dětem Denisovi (4) a Amélii (3), provozuje sportovní areál Akrobat park, moderuje v rádiu a po vítězství v soutěži StarDance tančí už jen se svou ženou, moderátorkou Elen Černou (33). Opravdu jste skončil sportovní kariéru? "Ano." Nic vaše rozhodnutí nezvrátí? "Máte nové plotýnky? Já mám dvě polámané, to už prostě nejde." Takže už vás sport neživí? "Tím, že jsem profesionální sportovec, mám stále aktivity spojené se sportem, a ty mě živí. Ale nedá se říct, že je to sportovní výkon, co mě živí." Kdy přesně přišel okamžik, když vaše skokanská kariéra skončila? "Když člověk končí cokoliv, co trvá nějakou dobu, a má to moc rád, tak to není věc rozhodnutí během okamžiku. U mě to bylo asi od poloviny té sezony, ve které jsem skončil (2006/2007, pozn. red.). Někdy od konce února už jsem věděl, že to nemá smysl. Svou poslední sezonu jsem protrpěl. Najednou člověk zjistí, že důvody, proč to děláte a máte to rád, jsou pryč. Bolest už je tak velká, že radost z toho je pryč." Jaké to je, uvědomit si, že padáte z vrcholu? "Sportovec nikdy nepadá z vrcholu. To není žádný pád. Každý soudný člověk chápe, že na tom vrcholu se nedá být dlouho. Každý sportovec zažívá spousty proher a strašně málo vítězství. Sport je o výhrách a prohrách, ale taky o lásce k pohybu. Nikdy jsem nebyl ten typ, co by šel za vítězstvím. Samozřejmě mě štvalo, když jsem skočil špatně. Ale štval mě zkažený skok, ne fakt, že jsem byl poslední." Nebyl to tedy pád, ale řekněme odchod. Jak jste se s ním vyrovnal? Asi se vám změnil režim... "Pro mě to nebyl žádný pád ani odchod ze sportovní scény. Pro mě to byl přirozený postup toho, jak člověk žije. Věc, kterou dělal, dělá dál, ale už ne na takové úrovni. Sport je pro mě část životní cesty. A ta pokračuje dál." Zasáhlo vás to finančně? "Ne. Nebyl jsem vychovaný kvalitně. Teprve pak přijdou další produkty, jakými jsou peníze." Nechcete být trenérem? "Nechci, protože je to spojené s hodně cestováním. To byl kromě zdravotního stavu další důvod, proč jsem ukončil kariéru. Když jsem skončil, dostal jsem nabídku trénovat Australanky, ale pořád v tom bylo mnoho cestování. Chtěl bych být rozhodčí a pomoct z druhé strany. Spousta sportovců nadává, jak rozhodčí rozhodujou, ale nikdo neudělá ten krok dopředu, aby se po kariéře sám rozhodčím stal." Osvědčil jste se jako tanečník. Tančíte dál? "Ano, chodíme s Elen tancovat. Zatím se ale učíme ty tance, které budeme schopni použít někde na plese. Ne nějaké složité sestavy. Ale Elen je velice zdatná tanečnice." Nežárlila, když vás viděla tančit s půvabnou tanečnicí? "Elen nežárlila na to, že jsme tančili. Ji mrzelo, že netančíme spolu." Začal jste moderovat v rádiu. Nelezete manželce do zelí? "Myslím, že jí nemůžu být konkurencí. Naopak Elen se mi snaží pomáhat, má zkušenosti, které mi předává. Nejsme si konkurencí, naopak se můžeme doplňovat. Máme už dokonce nabídky na společné moderování." Moderoval jste už i přímý přenos v televizi, Sportovce roku. To byla docela odvaha. "Já jsem v tomto ranař. Když mě to zajímá, jdu do toho. Nevadí mi ztrapnit se před světem. Kdybych to nevzal, nerad bych potom řešil otázku ,Co by se stalo, kdybych to vzal?' Časem bych měl možná výčitky, že jsem to nezkusil. Na druhou stranu bylo odvážné moderovat přímý přenos s nulovými zkušenostmi z tohoto oboru." A už jste se ztrapnil? "Neztrapnil jsem se do pozice takové, že bych si řekl: Ježíš, ty jsi trapnej! Jestli si to jiní myslí, tak se tyto informace ke mně většinou nedostanou. Lidi, se kterými se já bavím, jsou natolik soudní, že mimo tu trapnost najdou i pozitivní věc. Lidi, kteří řeknou ,ten Valenta je trapnej', by si tam sami nikdy nestoupli." Proč jste odmítl práci moderátora večerních zpráv v televizi? "Protože to bylo absolutně mimo mísu čehokoliv, co jsem kdy dělal. Ani mě to nijak neoslovilo." Máte dvě děti. V čem jsou po vás? "Nacházet u nich v tomto věku vlastnosti, které mám já v dospělosti, je docela těžké. Ale třeba u Amélie je to určitá vytrvalost. Ona když se rozhodne, tak do toho jde. Denis má po mně jednokolejnost. Jako většina kluků. Když sleduje večerníček a mluví se na něj, tak vůbec nevnímá. Vy ženy umíte jít najednou více směry, zvládnete více věcí najednou, ale my chlapi zase tu jednu věc dotáhneme dál." Bude třetí potomek? "Nikdy jsme neplánovali. Nejsme ti, kteří by si sedli ke stolu a řekli si: ,Tak, dneska budeme dělat miminko'. Ani takoví nebudeme. Uvidíme..."