- Do kavárny vběhl v zelené kapuce. Vypadá dospěleji, maká jako pes, tvrdí, že lásek bylo ažaž a žádnou další že nehledá. V Praze vystřídal Sámer Issa už tři byty, ale vždycky ho kdosi (zpravidla žena či ženy) vystopuje a fotí mobilem ze vzdálenosti deseti centimetrů (naposledy dnes ráno). Jste nějaký takový dospělejší... "Určitě. Přece jenom, přijel jsem do Prahy už v sedmnácti a začal jsem tady bydlet. Myslím, že jsem se musel probrat a dospět. Kdybych bydlel pořád v Děčíně a studoval v České Lípě cestovní ruch, byl bych ještě pořád..." ...maminčin chlapeček? "No, maminčin ani tolik ne, ale spíš bych byl pořád kluk, který se hledá. Teď se živím sám, žiju sám, starám se o sebe." Ale něčím za tu nezávislost platíte, že? "Půlrok po SuperStar byl fakt nádherný. A potom přestal být ten zájem tak velký. Spadlo to úplně kompletně. Ale udělal jsem desku, byla dvouplatinová, ta druhá je zlatá. Dá se říct, že bojuju každý den o to místo, kde jsem. A nesmím padat do depresí, protože to mě úplně odvádí od práce. Uzavřu se do sebe a to je hrozně špatně, to nesmím." Žádný velký propad jste přece nezažil, na rozdíl od většiny ostatních finalistů. "To ne, ale přece jenom. První deska se prodávala výborně, oukej, a teď co ta druhá? Nátlak z vydavatelství, střídali se manažeři, za tu dobu jsem jich měl sedm. Ale když jsem zjišťoval, jak jezdí ostatní lidi ze SuperStar, tak vlastně já už se s nimi na akcích nevídám, na těch prestižních už vůbec ne. Hrozně mě překvapilo, že někteří jezdí třeba za pět tisíc na diskotéky. A moje cena nejde pod třicet tisíc. Aneta a já, nikdo jiný už nefunguje. Zbyněk Drda - nevím, kde je, Vlasta Horvát taky nevím, kde je. To jsou lidi, kteří měli talent, měli něco do sebe, ale ono to není jen o talentu..." Co máte oproti nim navíc? "Práce a píle, mám to každý den nonstop a jedu. A pořád nová čísla, nové taneční prvky, aby lidi viděli tu práci na tom. Jak se na chvilku zaseknete, je konec." A vás ještě ke všemu rozptylují slečny... "Právě že teď žádnou slečnu nemám, ani nehledám. Chodit s někým je hrozně složitý. Užil jsem si lásek dost a teď vidím jenom tu práci, a to je pro mě nejdůležitější." Není brzo na to, skončit se ženami? "Ne, ne (směje se). Věřím, že až ta slečna přijde, tak přijde. Nehledám." Byla nějaká, která s vámi bydlela? "Dvakrát jsem bydlel se slečnou. Bydlel jsem s Andreou Divišovou a pak jsem bydlel s Agátou Hanychovou. Ono to má svý klady a zápory. U Andrey ne, ale u Agáty to byl delší vztah a tam jsem zjistil hodně těch záporných věcí, které to má." Povídejte. "Třeba přijdete domů z kšeftu nebo z vystoupení a jste unavený, vyřízený, a slečna má pocit, že jste zahýbal, že jste byl někde se slečnou, protože jste jí nezvedal telefon. Ale zrovna jste byl na pódiu, tam nemůžete zvedat telefon. Ona to stejně nechápe, začne se hádat, na to já nemám náladu, chci spát a chci mít klid, chci být druhý den připravený pracovat, nechci tu špatnou náladu hodit na tanečníky a na můj tým." Kdy jste Agátu prvně uviděl? "Otevřel jsem časopis a viděl jsem, že ona je tam na nějakém stromě a hledá chlapa. Psali tam: Agáta hledá chlapa! Říkal jsem si: Takovéhle slečny opravdu nemusím. Když jsem ji viděl doopravdy, tak jsem z ní byl úplně... Ona je krásná holka, nádherná." A rázná... "Je, je, ale nikdy v životě mi nedala facku, většinou jsme se vyřvali a já jsem práskl dveřmi a odešel, tam to vždycky skončilo. Jsem urážlivej, vždycky odcházím." Ve společnosti se ovšem Agáta občas pere. "Neumí se ve společnosti chovat, když pije. Je možné, že se pere. To mně na ní hrozně vadilo, nemám rád holky, které pijou moc." Váš vztah k alkoholu je také kladný? "Ne, ne, není. Mám to po tátovi, táta neumí pít. Dám si dva tři panáky a jsem v náladě a pak už to zapíjím vodou nebo kolou." Ale hřebíčky do rakve si dáváte. "Kouřím, ale i pan profesor Klezla mi povolil, že můžu vykouřit půl krabičky denně. Protože nejsem operní zpěvák, ale popový. Vidí to samozřejmě velmi nerad, ale říká oukej, půl krabičky můžete, když je stres (směje se). Začal jsem v osmnácti, jak byl stres na SuperStar, všichni jsme se rozkouřili, kromě dvou lidí." Stěhoval jste se už potřetí, bylo to kvůli neodbytným fanynkám? "Ze smíchovského bytu jsem se odstěhoval, tam to nešlo. Pak jsem bydlel na Hanspaulce a měl jsem špatný sousedy. Když jsem byl na titulní straně novin, hodili mi je před dveře a napsali tam černou fixou: ŽE SE NESTYDÍŠ! Nebo jsem přišel domů z vystoupení a dával psům nažrat, mají plechové misky, a jak jsem tam měl dlaždice, tak to šoupalo, když psi jedli. A sousedi zavolali policajty. Že nemůžou spát, že tam psi šoupou miskama. Pořád dělali naschvály, byli protivní. Říkám, oukej, nedá se nic dělat, vy tady bydlíte dýl, já odcházím..." Co říkáte tomu, co se o vás píše v novinách? "Teď je to lepší. Předtím se psaly hrozný blbosti. Že se chovám arogantně k lidem, noviny mě stavěly do pozice arogantního namyšleného frajera, který si neváží věcí, které má. Ale já si jich vážím, všechno, co mám, jsem si tvrdě vydobyl. Děda když si přečetl nějaké noviny (usmívá se), začal: Co to jako má bejt? Takhle se chováš? Já ti dám facku! A já na to: Dědo, prosím tě, to není vůbec pravda... Nedávno jsem četl, že týrám svoje zvířata. Ale já miluju zvířata. Měl jsem doma ježky, netopýra, všechno, co jsem našel..." Netopýra? "Přiletěl do okna, něco měl s křídlem, vykrmil jsem ho. Měl jsem i káně, které jsem vykrmil, spadlo z hnízda." Jak se líbil netopýr mamince? "Týden jsem ho před ní schovával. Když to začalo pískat, mamka povídá: A kde to máš? Ukaž! Ať to vyleze ven! Ne, to nemyslíš vážně! Říkám: Týden, mami, týden, pak už to bude mít v pohodě, tu ručičku." A jak se jí líbily vaše přítelkyně? "Nelíbilo se jí, když jsem chodil s Agátou. Mamka říkala, že to není holka pro mě. Říkávala: Ty na to doplatíš, ona ti pak uteče s nějakou hokejkou a bude tě to mrzet. Líbila se jí Andrea Divišová, protože byla hodná, skromná, když jsme dojedli, hned sbírala nádobí, šla to s mamkou umýt. Mamka říkala: To je ženská, tohleto! Ale když si tam slečna začne malovat nehty a říkat: no ale já nejsem opálená, tak to mamka ráda nemá." Maminka křesťanka, tatínek muslim. Jde to dohromady? "Jo, jde to. Jakmile je tam velká láska, tak tohle jde. Čtyřiadvacet let jsou spolu. Táta dodržuje ramadán a občas se modlí, máma má taky svoji víru. Já jsem pokřtěnej na Pepu (směje se), takže celé moje jméno zní Sámer Josef Issa." Co je ve vás arabského a co českého? "A moje babička je Maďarka (směje se). Mám arabský vzhled, ale mentalitu mám víc českou." Jak si představujete budoucí manželku? "Budu se chtít ženit po pětatřicítce, tam už pro mě budou důležitější jiné věci, než jen aby byla nádherná. Aby měla mozek, abych měl jistotu, že se na ni můžu spolehnout, bude to prostě moje druhá půlka. Detailní představu zatím nemám." O budoucí tchyni představu máte? "Jenom aby se vůbec do nás nepletla a aby byla co nejdál od nás. Nemám rád, když máma dceru proti mně očkuje. Že ji podvádím, ať si na mě dává pozor, že jsem nebezpečný lišák"