Dlouhé minuty trvající potlesk, bezmála deset děkovaček a pak gratulace vyřčené jedním dechem s upřímnou soustrastí - tak vypadala páteční slavnostní premiéra Adiny v Divadle na Vinohradech. Představení, v němž Veronika Žilková (46) v režii svého partnera Martina Stropnického (50) bez jediného zaškobrtnutí excelovala pouhé tři dny po smrti jejich nejmladšího syna Melichara (+0,5). "Byla jste úžasná, moc gratuluju. A cítím s vámi, upřímnou soustrast," zněly věty pronesené na adresu představitelky Adiny s účastí, ale i úsměvem na rtech poté, co se Veronika Žilková s Martinem Stropnickým odhodlala přijít na slavnostní raut. Strávit představení, v němž Žilková s lehkostí střídá polohy dvaceti-, čtyřiceti- i osmdesátileté Adiny Mandlové, herečce v šatně trvalo téměř hodinu. Lechtivé scény a marný boj Není divu, lechtivé scény připomínající Mandlové mimořádný erotický náboj se tu střídají s momenty, kdy prvorepubliková hvězda čelí nenávisti bývalých kolegů vinohradského divadla anebo prosí svého milence Vladimíra Šmerala, aby nemusela na potrat a nakonec porodí mrtvé děvčátko. Děsivá paralela s marným půlročním bojem malého Melichara, syna Žilkové a Stropnického, také vyrazila dech celému hledišti Divadla na Vinohradech. To byl však zřejmě jediný moment, kdy si mohl divák páteční premiéry uvědomit její tragické pozadí. Sama Žilková jakoby s první větou scénáře dostala křídla, která ji povznesla nad všechno utrpení až do chvíle posledního úklonu. Jen smutek v očích usmívající se herečky dal tušit, čím v uplynulých týdnech prošla. Pochvala od Švorcové "Mé dojmy jsou ještě velice živé, neuleželé. Jediné, co ze mě teď dostanete, je, že Veronika Žilková se své role zhostila skvěle," pronesla na adresu své kolegyně Jiřina Švorcová, jeden z možná nejpřekvapivějších hostů premiéry. Právě Švorcové hlas totiž v jedné scéně z 50. let dokresluje tísnivou atmosféru tehdejší doby. Herecká ikona komunistického režimu se paradoxně těsně minula na rautu s manželi Dagmar a Václavem Havlovými, kteří po představení navštívili Žilkovou se Stropnickým v šatně. Dagmar Havlová, která na vinohradských prknech prožila svůj herecký come-back ve hře Hodina pravdy, však pro Blesk premiéru Adiny komentovat odmítla. Štěpánkovi rychle zmizeli Mlčky se z premiéry vytratili i sourozenci Jana a Martin Štěpánkovi, jejichž otec, herecká legenda Zdeněk Štěpánek, byl Mandlové hereckým současníkem. "Točil německé filmy stejně jako Mandlová, ale jí to prostě národ neodpustil," připomněl jeden z tvůrců představení. Hovory s Pavlem Kohoutem Na rautu, z něhož Žilková se Stropnickým po dlouhém rozhovoru s dramatikem Pavlem Kohoutem a ředitelem vinohradského divadla Jindřichem Gregorinim odcházeli krátce před půlnocí, se s pár kolegy nejdéle zdržel Jan Šťastný (homosexuální manžel Mandlové Ben) a Svatopluk Skopal (jediný skutečný nacistický milenec Mandlové Knierig).
Na tohle divadlo jsem plivala Stejně jako sama Adina Mandlová má i Veronika Žilková k vinohradskému divadlu pohnutý vztah. Jako mladý talent měla na Vinohradech dostudovat 4. ročník DAMU. Předtím ale odjela na festival do Portugalska, kde se zamilovala do mladého Portugalce. "Po návratu jedna ze soudružek, co nás tam hlídaly, referovala, že jsem se stýkala s fašistou. Usoudila tak z toho, že ten student chodil v černém," říká dnes Žilková, pro kterou tato fáma znamenala zrušené angažmá na Vinohradech a málem i vyhazov z DAMU. Až později se dozvěděla, že angažmá z politických důvodů nikdy nedostane. "Na tohle divadlo jsem dvacet let plivala. Bylo to pro mě v tom věku strašné zklamání," dodává Žilková, která si na svůj "vinohradský triumf" počkala do 46 let.
