První manželství veterináře Jana Herčíka (48) dobře nedopadlo. I když měl s manželkou Stáňou dvě dcery, jeho žena nevydržela. Jan měl dvě zaměstnání a žena mu vyčítala, že doma nepomáhá. Chápal sice, že si žena připadá jako vdova, ale on zase postrádal povzbuzení a zázemí. K jedné z velkých hádek došlo, když Herčík v mixéru, v němž mixovala polévky pro dcery, připravil směs ze syrových vajec a potkanů na krmení krajty. Stáňa žárlila i na zdravotní sestřičky a paničky jeho pacientů. Manželka mu kvůli tomu dělala scény i v ordinaci. "Došlo to tak daleko, že jednoho dne večer, asi okolo deváté hodiny, vtrhla do ordinace s prádelní šňůrou a běsnila, že ji musím jít okamžitě napnout, aby mohla pověsit prádlo. Zrovna jsem operoval, nemohl jsem odejít, ale Stáňa trvala na svém tak hlasitě a tvrdošíjně, že rozhovor byl slyšet až v narvané čekárně," popisuje v autobiografické knize Proč je báječné být zvěrolékařem, která vyšla v nakladatelství Daranus, Herčík.
Manžel Hrachovcové vzpomíná: Moje žena mi nerozumí (2. díl)
(autor: )
Zpět
na
Pokračujeme v ukázkách z autobiografické knihy veterináře Jana Herčíka Proč je báječné být zvěrolékařem