Nemilovala jen hudbu, ale i muže! Před tragickou autonehodou, která připoutala Mariku Gombitovou (51) na vozík, si zpěvačka užívala stoupající popularitu, ale nevyhýbala se jí ani láska. Nový Čas Neděle vypátral dva muže, kteří patřili do jejího života. Bubeníci Jan Žižka (53) a Tolja Kohout (61) prozradili, jakou byla Marika partnerkou! Na pódiu z ní energie jen sršela, v soukromí byla úplně jiná! Přátelé Mariky Gombitové tvrdí, že byla tichá, plachá a nesmělá. Téměř jako dítě. Měla ráda romantické procházky a dobré jídlo. Se svým milým se vídávala na koncertech, randili v ulicích Bratislavy či Prahy. Ale ani jedna její láska neskončila šťastně. Vzplanutí na lyře Bubeník Jan Žižka, který například hrával roky s Karlem Gottem, se s Marikou seznámil na zájezdu v Polsku. "V hotelu se potkala parta slovenských a českých muzikantů, dali jsme se jako krajané do řeči. S Marikou jsme si byli okamžitě sympatičtí, ale pověstná jiskra tehdy mezi námi ještě nepřeskočila," vzpomíná hudebník. Zajiskřilo se až o půl roku později na Bratislavské lyře 78, kde Žižka s orchestrem Pragokoncertu doprovázel zpěváky. "Nevím, kdo koho sbalil, bylo to spontánní. Jen co jsme prohodili pár slov, bylo jasné, že chemie mezi námi zafungovala," přiznal Žižka. "V posteli jsme sice neskončili hned první večer, ale šlo to rychle..." Lyra trvala jen pár dní, ale po jejím konci byli oba zamilovaní až po uši. Překážela manželka Vždy, když se setkali, prošli se podle Žižkova vyprávění po městě, zašli na jídlo, poté poslouchali hudbu a milovali se. Jejich láska však musela zdolávat překážky. "Neměli jsme moc příležitostí se vídat. Já jsem žil v Praze, Marika v Bratislavě, oba jsme vystupovali na různých místech. Alespoň jsme si telefonovali a posílali pohlednice. Když to šlo, sednul jsem do letadla a vydal se za ní. Bylo to bláznivé," vzpomíná bubeník. Větší překážkou než vzdálenost a pracovní vytížení byl však fakt, že Žižka byl ženatý! "Nebylo to ideální manželství. V porovnání s manželkou mi byla Marika mnohem bližší. Stál jsem o ni. Možná, kdybychom nežili každý jinde, všechno dopadlo jinak..." uvažuje. Ale zaváhal. Nerozvedl se, ani když mu manželka objevila pohlednici od Mariky ukrytou v knize. "Psala, že jí chybím, a že mě touží vidět. Byl to strašný průšvih, ale k rozvodu jsem tehdy nenašel odvahu," přiznává hudebník. Po několikaměsíčním vzplanutí se s Marikou přestali setkávat a každý si zlomené srdce léčil po svém. Další muž na scéně Marika se dále naplno věnovala hudbě a zpěvu, nikdo z jejích fanoušků netušil, že se v soukromí pomalu vzpamatovává ze zklamání v lásce. Když se v jejím životě objevil další muž, shodou okolností opět z Čech, a zase bubeník, Tolja Kohout, nechala svým citům volný průchod. A z vyprávění Tolji se zdá, že právě on byl Maričinou životní láskou. Svoje sluníčko či Marušku, jak jí říkal, viděl poprvé v reálu během zkoušky Modusu v bratislavském PKO. "Byla krásná, rozkošná. Překvapilo mě, jak je maličká. Ale měla úžasný projev, vycházela z ní obrovská energie, dokázala se s hlasem mazlit a neuvěřitelně dobře se hýbala," vzpomíná s pohledem upřeným kamsi do neznáma zakládající člen skupiny Katapult. "Jako by to bylo dnes, mám ji před očima v těch krátkých šortkách. Když švihla nožkou nad hlavu, ani jsem nedýchal. Opatrný začátek Po zkoušce na ni však v šatně s kyticí růží nečekal. Místo toho se vrátil do Čech a Marika ani netušila, že existuje. "V agentuře jsem si sehnal její adresu, ale nevěděl jsem, jak ji oslovit. Myšlenku poslat jí květiny, jsem zavrhnul. Nakonec jsem jí poslal desku Katapultu a lístek, že jí děkuji za krásný zážitek." Půl roku se nic nedělo. A najednou se Tolji každý ptal, co má s Marikou. "Zřejmě si konečně přečetla ten lístek, pochopila, že jí ho neposlal fanoušek a začala mě hledat přes pražské agentury." Věci nabraly rychlý spád. Jen co se ukázalo, že Marika chce Tolju vidět, bubeník pospíchal na Slovensko. První rande si dali v hotelu Bratislava. "Bylo to bláznivé, ohnivé, okamžité. V hotelu jsme se dlouho nezdrželi, byli tam nějací veksláci, kteří nám dost překáželi. Bydlel jsem u mámy kousek od hotelu, tak jsem se Mariky zeptal, jestli by raději nechtěla jít k nám." A ona nic nenamítala... Není lesbička! Na rozdíl od předcházejícího partnera si Tolja dokázal na Mariku najít dost času. Kromě dní, kdy vystupoval s Katapultem, trávil veškerý čas se svou láskou. Kdekoliv vystupovala, přijel za ní, dokonce jí dělal zvukaře. Nikdy spolu nežili, ale společných nocí v hotelových pokojích strávili bezpočet. Proto bubeník nemůže pochopit, jak mohly vzniknout fámy, že Marika je lesbička. "Byla to láska mého života, moje sluníčko, chovala se normálně, přirozeně a po všech stránkách jsme byli rovnocennými partnery." Tolja ji obdarovával květinami, ruku v ruce se procházeli po městech, kde byli na štaci. Navštěvovali vyhlášené restaurace a cukrárny s dobrou zmrzlinou, kterou Marika zbožňovala. "Po vystoupení jsem jí vždy přichystal broskvový kompot, aby si mohla osvěžit hrdlo. Přestože na pódiu působila suverénně, když se vrátila do hotelového pokoje, schoulila se do klubíčka a proměnila se v malé děvčátko. Potřebovala pohladit a polaskat a já jsem to dělal rád." Vyznanie a pomluvy Podle Tolji směřovali k manželství. "Čím déle jsme byli spolu, tím to bylo krásnější a hlubší. Vlastně už jsme byli rodina, Mariku si velmi oblíbila moje máma i bratr. Přestěhoval jsem se do Bratislavy, a ačkoliv jsme se nikdy nebavili o svatbě a dětech, všechno k tomu přirozeně směřovalo," uvažuje Tolja a proklíná den, kdy přišla další lyra a pěvecké trio Viktorky, které zpívalo vokály k písni Vyznanie. "Viktorky mě před Marikou strašně pomluvily. Prý jsem záletník a použily daleko tvrdší slova. Nevím, jak je možné, že tomu uvěřila," kroutí hlavou. "Věděla, že není první ženou v mém životě, že jsem rozvedený. Nejdřív jí to nevadilo. Milovali jsme se. Dodnes nemůžu pochopit, proč mě poslala pryč, neudělal jsem nic, co by jí mohlo ublížit!" Možná se Marice vynořily vzpomínky na předcházející nešťastný vztah, v němž hrála první housle jiná žena. Možná jí vadilo něco jiného. Odpověď zná jen ona. Faktem je, že se s odstupem času s Toljou opět potkala. Poslední setkání V Praze se sešli v hotelu Jalta a strávili pár pěkných posledních chvil u kávy. "Bylo to velmi intenzivní a intimní. Po roce jsem jí zase mohl být oporou, člověkem, který jí rozumí. A Maruška přiznala, že jsem byl nejlepším chlapem jejího života, že bychom měli všechno znovu probrat. Právě odjížděla s Modusem na pár týdnů do Vietnamu a chtěla, abych na ni čekal na letišti, až se vrátí." Jenže tehdy měl Tolja Kohout už úplně jiný plán: druhý den odlétal do Londýna. Oficiálně nakoupit novou aparaturu pro Katapult. Jen on věděl, že už se nevrátí, a že ho bude Marika na letišti vyhlížet marně... "Po létech jsem se od Evy Lučeničové dozvěděl, že byla hodně zklamaná. Nikdy mi však nedala vědět, že by se se mnou znovu ráda setkala, neudělala žádné vstřícné gesto. Byl jsem v zakázané cizině, ale komunikační kanály existovaly. Například jsem se několikrát potkal s jejím manažerem, ale ona nic, ani slovíčko..." Maričiny touhy A nic je až dodnes. I když se Tolja po změně režimu vrátil, Mariku už nikdy nevyhledal. "Nevím, jestli jsem měl, nebo ne. Ona mě poslala pryč," povídá trochu zklamaně. Marika je však bojovnice a i z nešťastného konce tohoto vztahu se dokázala vzpamatovat. Byla už na vozíčku, když se dala dohromady s Italem Albertem. Stál po jejím boku ve studiu, když nahrávala píseň Kam idú ľudia, po natáčení alba Zostaň (1996) odpočívala u něj ve Florencii a říkalo se, že se zasnoubili. Bohužel, osud jí naplnění lásky nedopřál ani do třetice. Obchodník se zlatem a perlami miloval kromě Mariky i rychlé motorky a v roce 2004 se vážně zranil na rallye Paříž - Dakar. Možná i to je důvodem, proč se zpěvačka uzavřela před světem. Život jí zvrátila autonehoda Marika Gombitová (51) od devíti let studovala hru na klavír, ve třinácti zpívala v kapele svých bratrů, jako středoškolačka pak s košickou amatérskou kapelou. Ve dvaceti přijala nabídku Jána Lehotského vystupovat se skupinou Modus. Stala se nejoblíbenější slovenskou zpěvačkou, milovali ji i čeští fanoušci, uspěla ve Zlatém slavíkovi. Koncertovala, nahrávala desky s Modusem, Vargou, Žbirkou i sólová alba. V listopadu 1980 měla ve 24 letech cestou z koncertu autonehodu na dálnici mezi Brnem a Bratislavou. Poškození míchy ji upoutalo na invalidní vozík. Na veřejnosti se objevovala čím dál méně, před pěti lety se ve svém bytě uzavřela před světem. Domů pouštěla jen ošetřovatelku a členy rodiny. Objevily se spekulace, že se dostala pod vliv sekty, že rezignovala. Tento měsíc v prvním živém telefonickém rozhovoru pro rádio Viva vysvětlila svou izolovanost zdravotním stavem a potřebou klidu. Prodala přes milion nosičů Patří mezi nejlepší slovenské zpěvačky všech dob. Desek a cédeček Mariky Gombitové se prodalo přes milion kusů. Píseň Vyznanie byla na Slovensku zvolená hitem minulého století. Má za sebou 9 profi lových alb, 4 výběrové desky, stejný počet desek s Modusem... Skládala hudbu i texty i v domácím osamění. Nejnovější píseň Tak som chcela všetkých milovať nazpívala doma a je součástí dvojalba hitů za třicet let kariéry, které má vyjít příští týden. Má název Vyznanie a obsahuje i duety s Miro Žbirkou, jako je Tajnosľubná či V slepých uličkách.