Studentka a producentka Olga (29) vnesla do života o čtyřicet let staršího filmového režiséra Jiřího Menzela světlo. Režisér je teď veselejší, odvážněji řídí automobil a z jeho dřívějšího šatníku zbyly dvě košile. Nedělní Blesk vypátral i další zajímavosti. Olga vyprávěla o školním prospěchu svém i svého manžela. Ona sama prospívá dobře, s panem režisérem to ve školních letech bylo horší... Vzhledem k vaší všeobecné zaneprázdněnosti - nehrozí vám ve škole pětky? "No to se ptáte hezky. Nejraději bych se téhle otázce vyhnula, protože mám špatné svědomí. Je pravda, že kdybych se na sebe dívala z pozice kantora, tak bych si to studium představovala jinak. Jsem student ne úplně vzorový, zkoušky mám, to je důležité, za kolik už se mě neptejte (směje se). Nikdy jsem nebyla excelentní student, jako že jedničky... jo, to jsem měla. V první třídě. Kdybyste viděla vysvědčení mého muže z devítiletky, které má pověšené na čestném místě v našem bytě, tak byste se zasmála. A mně to vždycky zvedne sebevědomí. Protože - já to prozradím - to vysvědčení je samá čtyřka odshora až dolů." To není možné. "Ano, je to možné. Známky nemusí být vždy ukazatelem toho, zda člověk bude v životě úspěšný." A že má ty čtyřky vyvěšené? "On je má vyvěšené mezi významnými oceněními, protože se to tam tak hezky vyjímá." Jak dlouho jste spolu? "My jsme měli teď, třináctého března, sedm let výročí seznámení. A brali jsme se osmadvacátého října v Bangkoku. Minulý rok, to bylo docela vtipné, jsme měli první výročí svatby, chvíli před tím, než začal Jirka točit Anglického krále. Říkala jsem mu: Já bych tě ráda pozvala do Obecního domu na oběd. Protože ten Král se tam natáčel. Jirka začal říkat: Ty, hele, já nemůžu, zítra něco mám, nešlo by to jindy? Ztuhla jsem, on se koukl a... v tu chvíli mu to došlo. Zasmáli jsme se a já říkám: Dobrý. Nezapřel ses. Jsi stejný jako všichni ostatní." Jste zahrnována dárky? "Musím říci, že ano. Jirka mi rád dává praktické dárky, vždycky říká: Když to použiješ, musíš si vzpomenout na mě. Jako jeden z prvních dárků jsem dostala elektrický kartáček na zuby. Romantické to moc není, ale je to vtipné. Jirka nenávidí takzvané lapače prachu, takové ty věci, které si postavíte na stůl a on se na ně snáší prach. Ale třeba mi koupí boty, sám, protože ví, že jsem jimi posedlá. I kdyby mi nebyly..." I Oscara považuje za lapače prachu? "Ne, ten je schovanej, tam na něj žádný prach neusedá." Co vás na manželovi alespoň maličko rozčiluje? "Nevzpomínám si... Rozčiluje, to se ani nedá mluvit o rozčilování, ale každý jinak řídíme. Já, protože jsem bývalá sprintérka, tak jsem výbušná, rychle reaguju na křižovatkách..." Pirátka silnic? "To úplně ne, myslím, že jsem slušný řidič, jen rychle řeším situace, což je v autě dobrý. Dojíždíme do křižovatky, řídí Jirka a já jakoby řídím s ním, bohužel. To se nemá dělat. Vidím, že naskakuje oranžová, brzo bude červená, a já místo abych mlčela, tak ho hecuju, říkám: Dělej! Nebuď měkkej! Projeď to! Někdy je to na facku - pro mě. Tuhle jsme jeli, Jirka to projel na oranžovou a řekl: Tak co? Jsem dobrej? Chtěl pochvalu. Říkám: Jseš machr!" Měníte manžela tím stylem, že je akčnější? "No možný to je (směje se), protože lidi, kteří ho znali dřív než já, mi říkali, že se Jiří změnil, že je veselý, že je milejší na novináře, dokonce že prožívá renesanci." Vedete ho k tomu, aby se k novinářům choval hezky? "Říkám mu, aby byl trpělivější, protože oni ti novináři mu to pak dokáží vrátit. V tomhle směru se myslím polepšil, mí kolegové novináři mi to říkají. Na druhou stranu, zase aby to nevypadalo, že já jsem ta, která jenom přináší pozitiva, ten vztah je i pro mě úžasným přínosem a každý rozhovor s ním je pro mě zajímavý, jsme na stejné vlně." Vypráví vám o svém dětství? "Mě to strašně zajímá. Jeho rodiče jsem už samozřejmě nepoznala. Málo lidí ví, že Jirkův tatínek byl novinář, pracoval v ČTK v oblasti kultury a napsal Míšu Kuličku. To byl pan Josef Menzel. Znal se s Karlem Čapkem. A Jirka býval ten kluk s brejličkama, tichý, plachý, nesportoval, maminka nechtěla, aby se někde zranil. Protože měl brejle a dřív málokdo měl brejle, děti se mu posmívaly. Je to legrační, ale my jsme diametrálně odlišní. Já byla zase ta, která věčně někde lezla po stromech a honila se s partou, a Jirka si zalejzal ke knížkám, to já ne (směje se). Až později." Manžel prý poukazuje na to, že vám už bude třicet. "Jo, to říká. Že stárnu, že mě bude muset vyměnit." A říká se, že když poprvé zahlédl vašeho tatínka, dolehla na něho hrůza ze seznamování se s tatínky, lekl se a utekl... "To byla legrace. Moji rodiče jsou mladší než Jirka a on je plachej. Mamka z toho měla záchvat smíchu, říkala: Tohle kdyby mě napadlo, když jsem se dívala před mnoha a mnoha lety na Rozmarné léto! Že tenhleten Arnoštek v růžovém oblečku bude jednou utíkat před mým mužem... Královsky se tím bavila." Myslíte, že se sem tam otočí za nějakou slečnou? "Jestli se otočí, nevím, a vlastně mi to je i jedno. A doufám, že to dělá, nebylo by normální, kdyby se neotočil. Já se taky otočím za chlapem, který se mi líbí." Vyrůstala jste v teniskách na sportovním gymplu, a teď najednou večerní šaty a červené koberce... "Myslím si, že mně rozhodně, ale rozhodně nehrozí, že by mi z těchto věcí stoupl nos nahoru. Že bych se v tom vyžívala, to taky ne, ale jednou za čas je příjemné oblíct na sebe krásné šaty, a já mám ráda hezké šaty a mám jich spoustu." Máte je kam dávat? "Brzo svému muži zruším knihovnu... Nechal udělat takový botníček. Já myslela, že to je botník na moje další boty, a on říká: Hele, to není, to je na moje starý desky. No ale jsou tam moje boty, ve finále." Jak se vám manžel líbí ve starých filmech? "Líbí se mi moc. Býval takový roztomilý, ale teď se mi líbí víc, je takový nějaký upravenější. Nejvíc mě dostaly jeho krásné kudrnaté vlasy v Báječných mužích s klikou. On opravdu vyzařuje jistou plachost, která je přitažlivá. Moje spolužačky ve škole, když vidí nějakou jeho starou fotku, říkají: Jé, ten byl hezkej! Takže si to myslí i jiný ženský, nejenom já."
Olga Menzelová-Kelymanová Narozena před devětadvaceti lety v Písku, absolvovala sportovní gymnázium v Českých Budějovicích, dělala závodně atletiku - krátké sprinty. Po maturitě neměla ponětí, co chce dělat, až při zkouškách na fakultu tělesné výchovy zjistila, co dělat v žádném případě nechce. Vystudovala vyšší odbornou školu publicistiky a nyní studuje produkci na FAMU. Věnuje se zajišťování finančních prostředků na zajímavé projekty, na pražské Kampě zorganizovala výstavu Země krásná neznámá, vidělo ji 1 300 000 lidí a nyní o ni projevilo zájem město Plzeň. Dalším jejím velkým projektem je budoucí osmnáctijamkové golfové hřiště na Pardubicku. Před dvěma lety se Olga na českém velvyslanectví v Thajsku provdala za režiséra Jiřího Menzela.
