Markéta Fialová (36) si před rokem prožila své. Půl roku nevěděla, jestli se bude někdy moci vrátit k práci, kterou má ráda, nemohla vídat své dcerky (5,5 a 2,5 roku), a hlavně se bála o své zdraví. Navzdory tomu se moderátorka hlavních zpráv televize Nova dnes považuje za dítě štěstěny. "Ani svou nemoc bych ze života nevymazala, mrzelo mě jen, že trápila mé blízké. Ale mně samotné pomohla zklidnit se, uvědomit si, co je podstatné. Klepu na dřevo, mám krásné zdravé holky, mám k nim i tatínka, báječné rodiče, fajn práci, nemám si na co stěžovat," říká Markéta Fialová. Kudy vlastně vedla vaše cesta do televize? "Do Primy jsem přišla na konkurz jako doprovod své kamarádce a dostala práci. Zprvu jsem to brala jako hezký přivýdělek ke škole. Nakonec z toho byla brigáda na devět let. Moje první dítě pak znamenalo odchod do České televize a moje druhé dítě znamenalo odchod z České televize do Novy. Třetí už neplánuju a jsem v poslední televizi, která tady je, tak myslím, že jsem asi na konečné. I když to je hrozné slovo." Jak na ta jednotlivá působiště vzpomínáte? "Na Primě jsem dělala obdobu toho, co na Nově. Na České jsem dělala to, co jsem vždycky chtěla - investigativní žurnalistiku. Bylo to šíleně zajímavé. Najednou jsem byla na druhé straně kamery, naučila jsem se trochu stříhat, i pracovat s kamerou. Ale bylo mi jasný, že s dvěma dětmi už bych byla sebevrah. Hodně mi pomáhala maminka a mohla jsem pracovat po nocích. Znovu bych už to ale podstoupit nemohla." A jak to zvládáte dnes, kdy máte holčičky dvě? "Můj táta říká: Když se chce, všechno jde, jen malý děti se musí nosit. Úplně malé děti jsem nosila i já. Ale hlavně mám fantastickou mámu, která mi hodně pomáhá, a dvě zdravotní sestřičky jako chůvy, ale nevyužívám je víc než jednou týdně na pár hodin." Jak vás dcery vnímají v televizi? "Když byly hodně malé, nedokázaly pochopit přímý přenos. Takže kdykoli začala znělka Televizních novin, běžely k televizi a křičely: Máma, máma. Když tam náhodou seděla Lucka nebo Pavla, hrozně vyčítavě na mě koukaly. Pracně jsem jim vysvětlila, že když jsem doma, nemůžu být v televizi. A pak začal předtočený Víkend Magazín. A byl zase zmatek. Ale teď už holky nějak začaly chápat, jak to je. A schválně mě zlobí. Když slyší znělku zpráv a já jsem doma, ptají se, jestli budu v televizi." Manžel je z branže? "Ne, je mimo branži a chce mimo ni zůstat, takže to respektujem. Z titulu své práce hodně cestuje. Jsou to kratší cesty, ale stane se mi, že mu popřeju dobré ráno do Budapešti a on už mezitím přeletěl do Kyjeva." Jste žena se známou tváří. Jak se vám s manželem seznamovalo? "Když jsme se seznámili, byla jsem na Primě už devátý rok. Ale můj muž mě vůbec neznal, přestože žil v Čechách. Prima i ČT mají prostě podstatně menší dosah než Nova. S Novou přišel ohromný zlom. Po dvou vysíláních jsem vlezla do tramvaje a lidi v ní se dívali tak, že jsem měla potřebu je jednoho po druhém pozdravit. Je pravda, že některé věci pro nás prostě nejsou úplně příjemné, ale můj manžel se snaží to respektovat. I když lidi jsou prostě jen lidi a někdy dovedou být velice neomalení. Ale někdy jsou zase hrozně milí." Bylo pro vás těžké rozloučit se kvůli dětem s kariérou investigativní novinářky? "Ne, ne, ne. V tom mám naprosto jasno. Děti jsou nejvíc, co se mi v životě povedlo, a práce je vždycky až na druhém místě, ne-li na třetím nebo čtvrtém, podle toho, jak moc mě to právě baví. Když se mi povedlo podruhé otěhotnět, velmi rychle jsem zůstala doma, aby bylo všechno v pořádku. Bylo to velmi dobré rozhodnutí a usnadnilo mi jej i to, že ČT tehdy Fakta mně z nepochopitelných důvodů zrušila. Takže mě tam vlastně nic nedrželo." Je třicítka ideální věk na první dítě? "Jak pro koho. Já jsem, myslím, ve třiceti měla ten správný věk na to, že jsem neměla pocit, že mi utíkají nějaké neuvěřitelné mejdany, něco, co v životě nedoženu, že mi utíká třeba práce. Osobně si to nemůžu vynachválit. Ale je pravda, že když dneska vidím, že některé ženy v takovém věku mají problém otěhotnět, dochází mi, jaké jsem měla štěstí. Tohle riziko jsem si nikdy nepřipouštěla." Jaký byl pro vás návrat z mateřské, chtělo se vám vůbec do práce? "Původně jsem chtěla na mateřské zůstat tak dva tři roky, nakonec z toho bylo jednou šest a pak sedm měsíců, protože přišly nabídky, které jsem neuměla odmítnout a moc jsem tu práci chtěla. U Novy jsem se trošičku rozmýšlela. Řešila jsem, jestli je to ještě novinařina. Sama sobě jsem si odpověděla, že je to sice ta nejzazší poloha žurnalistiky, ale pořád to tam ještě patří. Doufám." Váhala jste i kvůli Nově samotné? "Vnímala jsem, že moderátoři tam jsou v určité roli hvězd showbyznysu, a to byla poloha, do které jsem se nechtěla zařadit. Radila jsem se tehdy se sedmi kamarády z branže. Šest z nich řeklo, že bych byla hloupá, kdybych to nevzala, jeden byl proti. Rozhodla jsem se s většinou a nelituju toho. Pohled na Novu se od té doby dost změnil a jsem za to vděčná. Probírala jsem to i s lidmi z Novy, zajímalo mě, nakolik vedení dokáže respektovat přání svých zaměstnanců, protože moje přání bylo, aby mě nikdy nenutili stepovat v montérkách. Nejsem šoumen, svou práci budu dělat nejlépe, jak budu umět, ale nechci dělat něco, na co bych se jako divák sama nedívala. Nova mi na to kývla a já jsem opravdu za tu dobu necítila jediný tlak."