Pošmourné počasí, vlhko a deštivo, tma ospalého nedělního večera v Jevanech u Prahy. Jeden z nejhorších návratů domů si 28. ledna prožila Vendula Svobodová. O tom, že našla svého milovaného muže Karla Svobodu bez známek života před vchodem jejich domova, už ví dnes snad každý. Ani ona sama ale netušila, co všechno smrt milovaného manžela způsobí. Jen několik hodin po jeho skonu začaly vznikat spekulace o motivu, pochybnosti o sebevraždě, ale také obviňování, hádky a jedovatá tvrzení. Takhle ho našla... Šťastný návrat Venduly Svobodové z několikadenního studijního pobytu v Českých Budějovicích se změnil v živý horor, na který nikdy nezapomene. V neděli kolem sedmé hodiny večer vstoupila do zahrady jevanské vily se synem Jakubem v náruči. Jen několik kroků před ní ležel před domem manžel Karel. Nedýchal, byl bledý, kolem jeho hlavy houstla velká kaluž krve. V ruce ležel revolver, který si Karel Svoboda pořídil z toho důvodu, aby si v případě potřeby ubránil milované rodinné hnízdo. Jeden náboj ze své zbraně si vpravil přímo do hlavy. Sám, beze svědků, uvnitř svého milovaného království. Vyděšená Vendula hledala pomoc u sousedů. Přijela policie i záchranka, která mohla pouze konstatovat smrt. Nebylo zatím jasné, zda si skladatel sáhl na život sám, nebo zemřel přičiněním někoho druhého. Tomu, co měla před očima, nemohla Vendula Svobodová uvěřit. Na místo tragédie chvíli po policii přijeli přátelé Janis Sidovský a Pavel Vítek. Jediným způsobem, jak mohli v tuto šílenou chvíli pomoci, bylo odvézt Vendulu z Jevan. Zatímco maličký bezstarostný syn Jakub zůstal u chůvy, Vendula našla dočasný azyl právě u "Sidovských" a později u své kamarádky Simony v Říčanech. Kde byl motiv? Sotva se na veřejnost dostala informace o Svobodově sebevraždě, celé jeho okolí i široká veřejnost si položili otázku: Proč, Karle? Opravdu nebylo jiné řešení, než si vzít život? A vzal si ho vůbec Karel sám? Policie případ zhodnotila jako sebevraždu, i když se na něm stále pracuje. Lidé, kteří se poslední dobou se Svobodou stýkali, si začali vybavovat, že Karel nebyl poslední dobou úplně v pořádku. Stála za tím nemoc? "Trápila ho nemoc, vysoký věk a mnoho dalších věcí, které se spojily. Psychicky prostě nebyl v pohodě a nebyl šťastný, proto se rozhodl pro dobrovolný odchod. Když to zpětně s kolegy hodnotíme, sebevražda byla výsledkem dlouhodobého připravování," řekl blízký přítel Svobody Zdeněk Zelenka, který s ním jako scenárista spolupracoval mimo jiné na muzikálu Golem. Zelenka navíc nevyloučil ani manželské problémy. "Kde problémy ve vztahu nejsou... Tuto Pandořinu skříňku bych ale raději nechtěl otevírat." Psychické problémy viděl jako hlavní důvod také zpěvák Petr Muk, který s nimi sám již dlouhou dobu bojuje. Právě Petr Muk byl tím, s kým Karel Svoboda o svých depresích mluvil. Možná proto, že v něm viděl svého spolubojovníka, který má o těchto hrozných stavech co povídat. "Mrzí mě, že jsem ho nedokázal přesvědčit, aby zkusil jiného doktora, jiné léky. Ještě v létě říkal, že mě asi brzy poprosí o pomoc," řekl Blesku před několika dny Muk. Kromě nemoci a depresí kolovala mezi lidmi showbyznysu také možnost nepříliš spokojeného manželství Svobodových. Stárnoucí skladatel se údajně stále častěji uzavíral se svými notami a Vendula měla hledat mužskou oporu jinde. Takové spekulace ale zpěvák Muk razantně odmítl a postavil se na stranu zoufalé vdovy. "Štvou mě ty řeči o Venduliných milencích, dluzích a bůhvíčem. Karel byl sklíčený už tou dobou. Bral seropram, ten je ale slabý. Radil jsem mu, ať jde k mému psychiatrovi, ať si nechá předepsat silnější antidepresiva," vzpomínal Muk na rozhovor s Karlem Svobodou, který spolu vedli krátce poté, co se Muk sám o sebevraždu pokusil. Signály, že něco s hudebním králem není úplně v pořádku, se objevily už době udílení cen Český slavík. Právě tady zapochyboval Svoboda o své chuti dál působit na malém rybníku českého showbyznysu. O čem byla tajná schůzka? Dva dny po Svobodově smrti se udála nenápadná, zato velmi zajímavá schůzka. Ve vile u vinohradské nemocnice se spolu sešli čtyři lidé. Byl to syn Petr s přítelkyní, skladatelova účetní a jednatel firmy ProVox. Zatímco jednatel Jiří Paulů tvrdil po odhalení redaktorům Blesku, že chtěli Petru Svobodovi pouze pokondolovat, bylo jasné, že šlo o zcela jiné pohnutky. Neboť atmosféra v místnosti byla poněkud divoká. Za okny se překotně gestikulovalo, účetní a jednatel se dohadovali na místě celé čtyři hodiny. To trvalo i poté, co na místo přijel Svobodův syn. Oč se jednalo? O majetek? O dědictví? A kde byla manželka Vendula Svobodová, které by se tyto záležitosti měly rozhodně týkat? Kolegové myslí na vraždu Zatímco jedni se snaží s Karlovým bolestivým a šokujícím rozhodnutím ukončit život pomalu a jistě smiřovat, jiní verzi o sebevraždě nevěří. Takovými jsou například někteří účinkující ve Svobodově posledním muzikálu Golem. Již druhý únorový den začínají pochybovat o tom, že měl Svoboda k takovému činu důvod. Režisér Filip Renč se nechal slyšet, že skon hitmakera je přinejmenším prapodivný. "Mnoho věcí tady doslova smrdí. Policie prostě musí jednoznačně potvrdit sebevraždu nebo vraždu," dodal. Poukazoval také na fakt, že po sobě skladatel nenechal žádný dopis na rozloučenou. Vrcholem všech dramat, která se od tragédie do dne pohřbu udála, byla pomalu se rodící nevraživost mezi Svobodovými spolupracovníky a jeho ženou Vendulou. Když účinkující v muzikálu Golem uspořádali tryznu, paní Svobodovou se nikdo neobtěžoval pozvat. Její rozhovor pro televizi navíc označil Filip Renč naprosto bez skrupulí jako dobrý herecký výkon. Jediný bezstarostný Dne 28. ledna se rodině Karla Svobody nevratně změnil život. Jeho sebevražda hluboce zasáhla každého, komu byl jen trochu blízký. Do smrti uvidí obrázek svého muže ležícího v krvi před vlastním domem žena Vendula. Své si ponesou v sobě i dospělé děti z prvního manželství, Petr a Jana. Poté, co jim odešla maminka, samotné na světě je nyní nechal i milovaný táta. Jediný, koho se naštěstí velká rodinná tragédie zatím nedokázala dotknout, je nejmladší potomek, dvouletý Kuba. Ten strávil nejhorší chvíle v péči své chůvy, hrál si, pouštěl písničky a občas hledal rodiče. O tom, co se na konci ledna roku 2007 stalo v rodinném sídle, mu budou možná jednou vyprávět. Na pohřbu jako na bojišti Na poslední rozlučku s legendárním hitmakerem přišly stovky jeho fanoušků, mnohé z nich pan Svoboda nikdy ani nepotkal. Ovšem ti, na kterých mu v životě velmi záleželo, předvedli, že po jeho smrti nedokáží držet při sobě. Potvrzením mrazivé atmosféry byl okamžik, kdy v síni strašnického krematoria zazněla píseň psaná pro milovanou ženu Ještě že tě, lásko, mám. Zatímco levá polovina první řady v čele s vdovou povstala, děti Petr, Jana a sestra Jitka zůstali sedět. A spolu s nimi i režisér Filip Renč, který se těsně před začátkem před zraky ostatních suverénně posadil do první řady přímo naproti skladatelově rakvi. V tom okamžiku zašuměla nesouhlasně celá síň. Jak těžko by se asi Karlu Svobodovi dívalo na to, jak se jeho milovaní rozdělili na dva tábory. Chystá se válka uvnitř klanu Svobodových?