Podle známých filmů Jiřího Menzela (68) může člověk naivně očekávat veselého režiséra, který překypuje energií. Místo toho přišel velmi nenápadný nemluvný muž, z něhož přímo vyzařovala nechuť nechat se zpovídat. Navíc působil dojmem, že se při první hloupě položené otázce zvedne a odejde. Po rozhovoru ale bylo jasné, proč s ním herci tak rádi pracují. Jiří Menzel šetří slovy i gesty, aby mohl všechnu energii věnovat svým filmům, ze kterých se staly legendy české kinematografie. Ostře sledované vlaky, Na samotě u lesa, Vesničko má, středisková... Snímky, které znají a obdivují všichni. A držitel slavného Oscara se opět vrací na scénu. Tentokrát s filmem, o který bojoval mnoho let - Obsluhoval jsem anglického krále. * V zahraničí si vás cení jako filmového odborníka. Jak si podle vás stojí česká kinematografie ve světě? "Stojí si dobře. Je sice problém každé neamerické produkce prosadit se za hranicemi, ale mám pocit, že se o českém filmu, v porovnání s jinými kinematografiemi, mluví ve světě dobře." * Co říkáte tomu, že česká čtyřčlenná rodina si kino dopřává jako luxus? "Pokud si vyberete špatný film, je to dokonce zbytečný luxus." * Pro jakou skupinu diváků točíte? "Mám ctižádost dostat do kina i takové diváky, kteří už léta do kina nechodí." * Ovlivňuje finanční dostatek kvalitu filmu nebo je to někde jinde? "Samozřejmě ovlivňuje. Ale úplná nezávislost na rozpočtu vede ke zpohodlnění tvůrců. Když máte omezený rozpočet, musíte být víc vynalézaví." * Jaký byl rozpočet na váš nový film Obsluhoval jsem anglického krále? "Velký. Ale stejně jsme si museli hodně namáhat mozek, abychom se do rozpočtu tak náročného filmu vešli." * Vyjádřil jste se, že kdybyste film točil už před deseti lety, dělal byste ho jinak. Jak a proč? "Jsem o těch deset let starší. Víc toho vím a mám větší úctu ke skutečnému filmu. Filmu bez mluvících hlav. Tehdejší verze byla hodně ukecaná." * Řekl jste, že film se musí vyprávět hlavně obrazem. Ale co úžasné repliky například z filmů Vesničko má, středisková nebo Na samotě u lesa? Už se staly národním majetkem. "Svěrákovy repliky jsou geniální, ale repliky samy nemají nosit děj. Jsou to třešničky na dortu." * Arnoštek, dr. Josef John, to jsou jen dvě z desítek vašich filmových rolí. Co režiséra jako jste vy láká na herectví? "Koukat se na to, jak pracují kolegové. To je vždycky poučné." * U herců zůstaňme. Jak si vybíráte představitele rolí pro své filmy? "Jednoduše. Když je rád vidím, vím, že je rádi uvidí i diváci. To je důležité, protože přes jejich osobnosti divák přijme, nebo nepřijme příběh filmu za svůj." * Myslíte, že by u vás mohl do třetice hrát Václav Neckář? I když nemůže moc mluvit, oči mu zůstaly, možná jsou ještě sdílnější a já myslím, že má herectví právě v těch očích. "Taky si to myslím. Oko je do duše okno a o filmových představitelích to platí stonásobně. Vašík má duši čistou." * Jak to máte s erotikou? Vaše razítkovací scéna z Ostře sledovaných vlaků vstoupila do dějin kinematografie, Magda Vášáryová v koupeli v Postřižinách taky dýchá erotikou a najdeme ji i ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále. "Erotika je pro mne stejně důležitá jako pro každého normálního člověka." * Máte mladou krásnou manželku. Plánujete potomka? "Neplánujeme." * Proč? "Myslím, že vaši čtenáři se obejdou bez odpovědi na tuto otázku." * Je vaše žena Olga vaším prvním kritikem? Dáte na její názor? "Ano. Je to chytrá holka a při tom žádná intoška." * Půjdete se podívat na Goyu Miloše Formana? "Těším se na to."
Takhle vzpomíná na své filmy Ostře sledované vlaky "Mé šťastné setkání s Bohumilem Hrabalem" Rozmarné léto "Mé šťastné setkání s Vladislavem Vančurou" Skřivánci na niti "Můj další Hrabal, který byl pak dvacet let v trezoru" Na samotě u lesa "Mé šťastné setkání s pány Smoljakem a Svěrákem" Postřižiny "Povedly se. Tři a půl milionu diváků" Slavnosti sněženek "Moc hezký podzim v Hrabalově Kersku" Vesničko má, středisková "Nejlepší Svěrákův scénář. Přes pět milionů diváků. To se ještě chodilo na české filmy."
Jiří Menzel: Jak šel život Tady je větší sranda - prohodil, když se ho po nebetyčném oscarovém úspěchu Ostře sledovaných vlaků (1966) ptali, proč nezůstal v Americe. Ve skutečnosti tento Pražák Vltavou křtěný a českou poetikou odkojený cítil, že americké filmy točit nechce. Napřesrok mu bude sedmdesát, i když na ně nevypadá. Jako mladík se hlásil na divadelní fakultu, a nevzali ho. Studium filmu bylo tedy jakýmsi náhradním řešením. Osud, který si vlastně nevybral. I setkání s Bohumilem Hrabalem bylo osudové: hrabalovský povídkový snímek Perličky na dně (1965) vznikl z popudu Menzelových spolužáků, on sám se podílel na povídce Smrt pana Baltazara. A seznámil se s Hrabalem. Rukopis Ostře sledovaných vlaků byl svěřen už rovnou Menzelovi. Seděli s Hrabalem nad scénářem a přišlo jim, že se docela dobře doplňují. Sehraná dvojka. Všechno, co jsem znal, jsem dal do služeb panu Hrabalovi – nechal se slyšet Menzel. A Hrabal mu dal zase do služeb takové záležitosti jako Skřivánci na niti (1969), Postřižiny (1980) a Slavnosti sněženek (1983). Slavný režisér sám sebe charakterizuje jako zakřiknutého, nesmělého, neprůbojného až neambiciózního. Coby člověk bez větší ctižádosti toho dokázal ažaž: Jeho druhý nejslavnější film, Vesničko má středisková (1985), byl na Oscara »pouze« nominován. Co se osobního života týče, Jiří Menzel dlouho platil za notorického starého mládence. Před sedmi lety s ním přišla dělat rozhovor o čtyřicet let mladší Olga Kelymanová. Nebyla to láska na první pohled. Tím, jak vypadal, ji neoslnil, a choval se jako starý ješitný protiva. Pochválila mu filmy, pozval ji do kina, začali spolu chodit. Před dvěma lety se konala na českém velvyslanectví v Thajsku spontánní, předem neplánovaná svatba. Půvabné Olze čtyřicetiletý věkový rozdíl nevadí, a co víc, ani ho nevnímá.Co bude, o to se nezajímá, neboť žije tady a teď.
Jak s prutem honil Sirotka Říká se, že natočit film podle Hrabalovy knihy Obsluhoval jsem anglického krále bylo pro Menzela snem všech snů. Režisér to popírá. Tvrdí, že téměř nezfilmovatelná látka pro něho znamenala těžký závazek a že se při tak náročné práci, na kterou už byl sám, bez Hrabala, trápil. Filmu předcházela neskutečná dramata a vyvrcholila nezapomenutelným karlovarským skandálem (léto 1998), kdy režisér Jiří Menzel vyhnal s prutem producenta Jiřího Sirotka z velkého sálu Thermalu. Sirotek měl otřes mozku a byl deset dnů v pracovní neschopnosti. Ačkoli mírumilovný režisér nemá rád násilí a obvykle se nepere, tentokrát skálopevně prohlásil: "Nebyl to zkrat, neujely mi nervy, udělal jsem to rád!" Původně měl film točit Karel Kachyňa. Deset let se však nic nedělo a proslýchalo se, že Kachyňa se toho tak trochu bojí. Autorská práva na film koupil údajně za pár desítek tisíc od Hrabala právě Jiří Sirotek s tím, že Krále natočí Menzel. Zároveň však se spisovatelem jednala a nutila jej k podpisu další producentská (tentokrát prokachyňovská) skupina - producenti Melounek a Pomeje. Začala válka, obě smlouvy se blokovaly navzájem. V této patové situaci Sirotek šel a prodal práva za několik milionů Nově, aniž se Menzelovi pochlubil. Bez omluvy, bez vysvětlení. Na karlovarském festivalu řekl Menzelovi jen: Ahoj, Jirko. A režisér pospíchal poohlédnout se po vhodném proutku...
Co něm říká manželka Olga "Úžasný chlap, citlivý, tvárný materiál. Úředním papírem se pro nás nic nezměnilo, jsme svobodní, nebojíme si cokoliv říct, smějeme se spolu, můžeme se na sebe spolehnout. A ještě soukromé tajemství... Jiří každý den dobrovolně připravuje úžasné snídaně až do postele včetně ovocného koktejlu vlastní výroby!"
